Archiv rubriky: NHL

Tampa Bay Lightning je o level výše než ostatní. Proč? Potvrdí to i ve vyřazovací části?

Asi všichni fanoušci hokeje slyšeli o tom, jakou fazónu zažívá Floridská Tampa. Ti z fanoušků hokeje, kteří jsou trochu víc orientovaní ví, že výkon Blesků tuto sezónu je neskutečný. Nyní si shrneme pár bodů úspěchu tohoto týmu tuto sezónu.

Continue reading „Tampa Bay Lightning je o level výše než ostatní. Proč? Potvrdí to i ve vyřazovací části?“

Jak vypadala kariéra Mariána Hossy a co vedlo k jejímu předčasnému konci?

(foto: eu.usatoday.com)

Pokud se člověk alespoň trochu zajímá o hokej, tak určitě musí znát Mariána Hossu! Slovenský útočník, který strávil několik sezón v NHL, kde dokázal v dresu Chicaga vyhrát třikrát Stanley Cup. Kde ovšem Marián s hokejem začínal a co vedlo k tomu, aby předčasně ukončil svoji kariéru? Na to všem se podíváme v dnešním článku!

Continue reading „Jak vypadala kariéra Mariána Hossy a co vedlo k jejímu předčasnému konci?“

Světový hokej truchlí. Odešla legenda Ted Lindsay.


Autor: Jiří Michal (foto: youtube.com/watch?v=T-PmAQY-2uE)

Celý hokejový svět se včera spojil, aby uctil památku, jedné z nějvětších osobností tohoto sportu, Teda Lindsayho. Hokejový velikán a ikona klubu Detroit Red Wings odešla 4.3.2019 ve věku 93 let. Nejslavnější momenty jeho kariéry se vážou ke 40. a 50. létům 20. století, kdy v dresu rudých křídel nastupoval po boku dalších legend v podobě Gordieho Howea a Sida Abela. Jejich lajna nesla označení „Production Line“, což symbolizovalo jeden z nejlepších útoků v historii NHL. Společně se jim povedlo v letech 1950, 1952, 1954 a 1955 dovést Red Wings k zisku Stanley Cupu. V ročníku 1949/50 dokázal navrh získat svoji první a zároveň poslední Art Ross Trophy, kdy během 69 zápasů základní části dokázal nasbírat 78 bodů. Hranici 70 bodů překonal ještě o 2 roky později a následně své maximum vylepšil k hranici 85 bodů v roce 1957, ale to už cenu pro nejproduktivnějšího soupeře ovládl jeho kamarád Geordie Howe.

Continue reading „Světový hokej truchlí. Odešla legenda Ted Lindsay.“

Nikita Kucherov a jeho fantastická forma! Překoná historické tabulky?


Autor: Jiří Polášek (foto: nhl.com)

Jestli jste už někdy slyšeli, co je to hokej, pak už jste pravděpodobně slyšeli i o forwardovi Tampy Bay Lightning Nikitovi Kucherovovi. Tento hráč válí v kanadsko-americké NHL a zažívá životní sezónu, ve které on vládne bodování a Tampa jednoznačně vede ligu.

Continue reading „Nikita Kucherov a jeho fantastická forma! Překoná historické tabulky?“

Ondřej Pavelec, hvězda, která mohla zářit dál!

(Autor: Šárka Kolková) (foto: elitesportsny.com)

Ondřej Pavelec vítěz AHL 2007/2008, mistr světa roku 2010 a druhý vícemistr světa roku 2011. Jeho hráčská kariéra začala v Kladně, kde hrál za HC Rabat Kladno. Z Kladna se přesunul do pražské Slavie. Největší rozkvět jeho kariéry začal až v roce 2005, kdy byl přijat v draftu prvním kole CHL týmem Cape Breton Screaming Eagles. V klubu odehrál dvě sezóny a v jedné z nich pomohl klubu v sezóně 2006/2007 se dostat do semifinále. Za obě odehrané sezóny byl zapsán do All – Star týmu, dvakrát získal cenu za gólmana s nejmenším průměrem obdržených gólů a stal se čtvrtým brankářem, který toto ocenění získal. Rovněž obdržel cenu za nejlépe bránícího nováčka a nováčka roku. V tomto roce byl  zároveň vyhlášen nejlepším gólmanem na MS do 18 let.

Roku 2007 podepsal kontrakt s Atlantou Thrashers, která později ukončila činnost v NHL. Farmou Atlanty byl klub Chicago Wolves, ve kterém si Pavelec  také zahrál a pomohl týmu vyhrát Calder Cup ve finálové sérii 4:2 proti Wilkes-Barre/Scranton Penguins. Byl třetím gólmanem v historii soutěže, který vychytal maximální počet play off – 16 vítězství. Od té doby na to navázal jen český brankář Michal Neuvirth. V říjnu si poprvé zahrál v nejprestižnější hokejové soutěži proti Tampě Bay Lightning a o měsíc později vychytal proti tomuhle klubu i své první vítězství.

V sezóně 2008/2009 po devíti odehraných utkání za Chicago Wolves se vrátil do nejvyšší hokejové ligy, protože se zranil brankář Kari Lehtonen. Tím si získal pozici v Thrashers a střídal se s Johanem Hedbergem. Svou první nulu vychytal proti Los Angeles Kings. V sezóně 2010/2011 Hedberg odešel do New Jersey Devils a Pavelec se stal jasnou jedničkou. Po zkolabování, které nepřineslo žádné větší zranění, se za dva týdny vrátil zpět a získal druhou pozici nejlepšího brankáře nejvyšší soutěže. Vedení Thrashers se poté přestěhovalo do Winnipegu, kde se vytvořil po 15 letech klub Winnipeg Jets a za tento klub byl Pavelec několikrát oceněn. V červnu 2012 podepsal s klubem pětiletou smlouvou. Po menší pauze v Liberci se vrátil do zámoří, když však zjistil, že výluka stále probíhá, podepsal smlouvu s Pelicans Lahti na šest zápasů. Nakonec se  také zúčastnil Karjala Cupu a Channel One Cupu, kde ovládl všechny statistiky.

Nejlepší období v nejvyšší kanadské a americké soutěži měl bývalý český gólman v sezóně 2014/2015, ve které vychytal pět čistých kont s úspěšností 92%. V dubnu roku 2010 si zahrál svou premiéru v seniorském týmu české reprezentace. První zápas odehrál proti Švédsku a utkání bylo tak vyrovnané, že se muselo rozhodovat až v nájezdech, které Pavelec vychytal, a Češi vyhráli důležitý zápas. Byl nominován na zimní hry v roce 2010 a 2014. Po sezóně 2016/17 mu vedení Jets novou smlouvu nenabídli a Pavelec podepsal smlouvu na rok s Rangers, kde kryl záda Henriku Lunqvistovi a rok poté byl bez angažmá. Dne 20. září 2018 oznámil konec své kariéry.

Ondřej Pavelec patří k nejúspěšnějším brankářům v historii českého hokeje. Získal pro národ dva důležité kovy, zlatou a bronzovou medaili. I když mohl hrát v KHL nebo české extralize, nechtěl žádnou jinou nabídku než z NHL. Nabídka ze zámoří nepřicházela, a proto se rozhodl ukončit hokejovou kariéru.

 

 

TOP 5: Nejhorší sezóny v historii Detroit Red Wings

(foto: tiegalward.files.wordpress.com)

Aktuální ročník se pro Detroit nevyvíjí příliš dobře. Hokejisté Red Wings se momentálně nachází na 26. místě s náskokem dvou bodů na poslední Ottawu Senators. Pojďme se podívat na pět nejhorších sezón v historii Hockeytownu. Pro lepší srovnání jsme vybrali pouze období, v nichž se liga hrála na minimálně 70 zápasů v základní části a srovnali je podle průměru získaných bodů na zápas.

Continue reading „TOP 5: Nejhorší sezóny v historii Detroit Red Wings“

Shrnutí (úspešné?) kariéry Radima Vrbaty!

(Foto: wikipedia.org)

Radim Vrbata. Bývalý Český hokejista, hráč slavné NHL a reprezentant již ukončil svoji hokejovou kariéru. Stalo se tak osmého dubna 2018. My si jeho kariéru dnes připomeneme.

Radim se narodil v Mladé Boleslavi. Zde také začal svoji hokejovou pouť. V sezóně 1997/98 hrál svoji první sezónu ve „velkém“ hokeji. Za Mladou Boleslav U20 nastoupil ke 35 utkání a musím říct že zde byla jeho sezóna veleúspěšná. Za tyto zápasy nasbíral neskutečných 42 gólů a připsal si dokonce ještě 31 asistencí.

Další sezónu se chtěl posunout výš a zvolil jako ideální cestu Quebec Mayor Junior Hockey League. V týmu Hull Olympiques odehrál 2 sezóny a nasbíral 113 zápasů s bilancí 51 gólů a 83 asistencí. V play-off si pak přidal dalších 38 zápasů s devíti brankami a dvaceti dvěma asistencemi. Po sezóně si ho draftovalo Colorado, celkem jako 212. hráče.

Další sezóna, tedy 2000/01 byla taky dalším důležitým milníkem. Ano, kromě velmi vydařeného angažmá v Shawinigan Cataractes (také QMJHL), kde si připsal neuvěřitelných 120 bodů v 55 zápasech (56+64) taky poprvé reprezentoval. A to přesně na Mistrovství světa do 21 let. Zde odehrál 7 zápasů ale vstřelil pouhý jeden gól a 2 připravil.

Další důležitá sezóna je sezóna 2001/02. V tomto roce poprvé nastoupil k utkání v NHL. Střídavě hrál také na farmě – Hershey Bears. V NHL ale odehrál fantastických 52 zápasůˇ(+ 9 v play-off) a v nich si připsal 30 bodů. Na nováčka velmi slušná bilance. V další sezóně odehrál za Colorado 66 zápasů a připsal si shodně 30 bodů. Následně byl ale vyměněn do Caroliny, kde odehrál dalších 10 zápasů, kde 5x skóroval. Ani Colorado ani Carolina se ale neprobojovaly do vyřazovací části NHL. Důležitou událostí bylo ale jeho první Mistrovství světa „dospělých“, Kde odehrál všech 9 zápasů. Celkově si v reprezentaci za sezónu připsal ještě další 3.

Sezónu 2003/4 odehrál opět v Carolině, kde odehrál 80 zápasů, připsal si ale jen 25 bodů a Hurricanes se ani nedostali do play-off. Další sezónu měla NHL výluku a proto se Vrbata přestěhoval do Liberce. Zde uplatnil svoje schopnosti které získal v nejlepší lize světa a dotáhl Bílé tygry do play-off.

Potom následovaly 3 sezóny v NHL, kde hrál sezónu a půl za Carolinu, potom ji vystřídal za Chicago a to po další sezóně a půl za Phoenix, kde odehrál rok. Během těchto let se ani jednou nepodíval do vyřazovací části o Stanleyův pohár, nemůžeme ale říct, že z hlediska hráče nebyly úspěšné. Ročník si prodloužil třemi zápasy na svém druhém Mistrovství světa (2008) a celkem za reprezentaci odehrál 10 utkání.

Další rok v NHL ale začal špatně a následoval nepovedený přestup do Tampy Bay. Po pouhých 6 bodech z 18 zápasů byl na hostování v Boleslavi a následně v Liberci. Za celý ročník odehrál pouhých 36 zápasů.

NHL kariéru další rok restartoval v klubu Phoenix Coyotes, již neexistujícím klubu, který se přesídlil do Arizony. V třech letech postupně 3x okusil vyřazovací boje. Zde začaly jeho nejlepší momenty v NHL.

Následovala další výluková sezóna, který ale nebyla neodehrána celá. Vrbata za Phoenix nastoupil k 34 zápasům a poté šel do Boleslavi, která v tu dobu hrála druhou nejvyšší českou ligu. Za ní ale odehrál jen 2 zápasy. Zahrál si ale na svém třetím a posledním mistrovství světa kde odehrál 8 zápasů a už s áčkem na hrudi.

Novou sezónu 2013/14 odehrál také v Phoenixu, ale tým se nedostal do play-off a Vrbata ho po konci vyměnil za Vancouver. Zde hrál 2 sezóny, v té první postoupil do vyřazovací části, v druhé nikoliv. Tahle sezóna nebyla tolik vydařená a v NHL už působil opět tým Coyotes, již ale Arizona a Radim Vrbata se rozhodl vrátit se tam, „kam patřil“. V Arizoně odehrál 81 utkání, dokonce jako asistent. Tým se ale neprobojoval do play-off a Vrbata tak ještě na sklonku své kariéry zkusil změnu.

Jeho poslední rok v NHL byla sezóna 2017/18 a to v týmu, kde ještě nebyl – ve Floridě Panthers. Zde už ale nedostal takový příděl zápasů, odehrál jich jen 42 a zaznamenal již pouze 14 bodů. Po sezóně se rozloučil a ukončil aktivní hráčskou hokejovou kariéru.

Radim Vrbata, jak sám řekl, vždy snil o návratu domů, do Boleslavi. Po sezóně již ale cítil, že tělo i hlava je proti a proto se rozhodl pro úplný konec. Jak jste se už ale jistě dočetli, Radimova kariéra byla velmi úspěšná.

 

Shrnutí:

NHL: 1057 zápasů, 284 branek, 339 asistencí

QMJHL: 128 zápasů, 107 branek, 147 asistencí

ELH: 63 zápasů, 30 gólů, 26 asistencí

Mistrovství světa: 27 zápasů, 10 gólů, 7 asistencí

Reprezentace: 48 zápasů, 19 gólů, 13 asistencí

Vancouver bojuje o play-off. Chce ho ale opravdu hrát?

(foto: zimbio.com)

Zavádějící titulek, ale ano, někdy se prostě do play-off tým nežene za každou cenu. Je tohle případ Kosatek ze západu Kanady? Zde jsou plusy a mínusy jejich počínání v ročníku 2018/2019.

Tampa, Washington, Pittsburgh, Boston a další. To jsou týmy, u kterých by nepostup do vyřazovacích bojů znamenal tragédii. Od doby zavedení platových stropů se organizace rozdělily do takových tří okruhů.

1 – „Chceme Stanley Cup a pro jeho zisk uděláme první poslední.“ Zahodí proto i několik draftových voleb, včetně těch elitních.

2 – Na hraně postupu. To jsou ty týmy, které buď už mají to úplně nejlepší nejspíše za sebou, stále ale dokáží alespoň bojovat o konferenční čtvrtfinále. Druhá varianta této skupiny tkví v zrcadlové podobě. Celek je už z nejhoršího venku a pomalu se začíná prokousávat do elitní šestnáctky.

3 – „Víme, na čem jsme, proto se soustředíme spíše na zisk nových talentů a pozici na draftu.“ A tu nejlepší pozici si vyslouží špatnými výkony v základní části.

Otázkou tedy zůstává, do které z těchto kategorií Vancouver aktuálně patří. Vypadá to na dvojku, ale je tomu opravdu tak? Pohled do historie:

Edmonton byl od roku 2006 deset let bez play-off, a pak najednou vyletěl. Z posledního místa Pacifické divize obsadil po roce druhé a zavřel pusu všem kritikům, kteří poukazovali na špatnou práci s mládeží. V play-off došel do druhého kola, kde nestačil až v sedmi zápasech na Anaheim. V pořádku, to všichni brali, přeci jen se jednalo o tým bez zkušeností s touto fází sezóny.

Jenže další sezónu měl být ještě silnější. Bohužel pro Albertu následoval propad o propastných 35 BODŮ! Návrat zpět k tomu, co bylo v té strašlivé desetiletce. Aktuálně je na tom podobně jako Vancouver, tedy balancuje na tenké hraně postupu.

Je tedy Vancouver připraven na play-off? Není náhodou 9. místo v konferenci vůbec to nejhorší, co může tým v přestavbě potkat? (Play-off si nezahraje a ani na draftu nebude mít slušnou pozici.)

Jak se to vezme, existuje ale také světlý příklad. Winnipeg Jets. Tryskáči po znovupřestěhování do centra Manitoby neprožívali zrovna světlé období, jenž si převzali z Atlanty. I tam si zahráli jedno „Stanley Cup Playoffs“ v roce 2015, ve čtyřech zápasech nestačili na Ducks. Jenže tam byla situace jiná – všichni věděli, že další sezónu bude možné opakovat něco podobného jen těžko.

I proto přišel propad a zisk finského snipera – Patrika Laineho. Ano, sice tomu výrazně pomohla i draftová loterie, při které se Winnipeg posunul ze šestého místa na druhé, i tak by byl ale výběr kvalitní (Tkachuk, Keller, Sergachyov). Následovala ta plonková sezóna, kterou dost možná dotáhne do finiše i Vancouver, ve která Jets obsadili 9. místo v Západní konferenci.

Následoval ale boom a jízda až do konferenčního finále, kde nestačili na symbol celé sezóny z Vegas. Najednou na sebe tým přitáhl oči všech znalců i neznalců a pod tímto tlakem vstoupil do letošní sezóny. A s velkou bravurou to zatím zvládá. Je v užší špičce celé ligy a bojuje o trofej pro vítěze konference.

Který z osudů čeká Vancouver? Čeká je po třech letech stará starost? Fanoušci Kosatek, nezoufejte, máte skvělý základ a draft není všechno…

Philadelphia se v letošním ročníku trápí! Nedaří se ani Voráčkovi

(foto: journalmetro.com)

Týmu, jenž byl v dřívějších sezónách pravidelným účastníkem play off severoamerické soutěže se v letošní sezóně nedaří. I když se v posledních utkáních Philadelphii začalo dařit, tak se v tabulce Východní konference hokejisté Flyers nacházejí na patnáctém místě, a mají na kontě dvaačtyřicet bodů. Stále se ale řeší, zda Jakub Voráček zůstane v týmu, nebo po 8 letech změní působiště?

Na rozdíl od minulé sezóny, kdy hráči Philadelphie vybojovali šesté místo v základní části ve Východní konferenci, a postoupili do play off, kde vypadli v osmifinále s jedním z adeptů na zisk Stanleyova pohárů, se Letcům v té letošní nedaří skoro nic. Jeden z největších problémů má tento tým na postu brankáře, kde v tomto ročníku vyzkoušeli trenéři již sedm gólmanů včetně Michala Neuvirtha, který je ovšem v této chvíli stejně, jako Brian Elliott a Anthony Stolarz zraněný.

Trenérům nedělají radost ani dlouholeté opory týmu, jenž nedosahují takových výsledků jako v předešlých sezónách. Skvělým příkladem je Wayne Simonds, který doposud nasbíral pouze 22 bodů, což je od útočníka jeho kvalit málo. S formou se nepotkává řada dalších hráčů, mezi které patří také pro nepotěšení českých fanoušků útočník Jakub Voráček, jenž byl v dřívějších sezónách oporou svého týmu.

Jakub Voráček je sice druhým nejproduktivnějším hráčem Philadelphie, ale jeho výkony neodpovídají těm z předchozích ročníků, kdy byl postrachem pro obrany soupeřů. Český forvard navíc patří v kategorii +/- k nejhorším hráčům ligy, což dokazuje formu nejen samotného Voráčka, ale i celého týmu.

I když je český útočník v poslední době výrazně kritizován, určitě nepatří do starého železa, a nemáme důvod ho předčasně odepisovat. Je mu devětadvacet let a má před sebou dosti pravděpodobně ještě velkou část kariéry, ve které by dost možná měl uvažovat o změně týmu. Přeci jen ve Philadelphii působí osmým rokem a jak se říká „nic se nemá přehánět“, takže, i když jeho srdce několik let patřilo a stále patří oranžovo-černým Letcům, tak by mu přestup do jiného týmu mohl pomoci, a posunout ho dále v jeho bohaté kariéře.

Philadelphia bude tak nejspíše potřebovat obměnu kádru, jenž je už dlouho dobu dosti podobný, a neprochází mnoha změnami. V posledních utkáních se výkony mužstva sice o trochu zvedly, když nejprve hokejisté Philadelphie porazili na domácím ledě Minnesotu v poměru 7:4, a zvítězili také dnes v noci proti favorizovanému Bostonu, ovšem na vydařenou sezónu to zatím nevypadá.

 

 

 

Zlatý sen Nashvillu, klapne to letos?

(foto: jerseybig.top)

Před jubilejní 100. sezónou kanadsko-americké NHL byla jedna věc přeci jen stejná jako před každým jiným ročníkem, a to zápal bookmakerů a fanoušků pro hledání odpovědi na otázku „Kdo bude tím šťastným týmem, jenž ovládne celou ligu?“. Objevovaly se všelijaké odhady, ale na jeden celek pozapomněli snad i jeho vlastní fanoušci. V hlavním městě country hudby byl v říjnu roku 2016 relativní klid. Několik věrných fanoušků možná v koutku duše doufalo alespoň v ono osudné druhé kolo v play-off, ale na víc se nikdo neodvážil ani pomyslet. Kdo mohl tušit, že do Tennessee se řítí hokejové šílenství, které na několik let zbarví celý kraj do klubových barev.

Když po rozšiřovacím draftu v roce 1998 zamířila NHL také do Nashvillu, všem bylo jasné, že se nejedná o úplně hokejovou baštu a předposlední místo Západní konference v úvodním ročníku rozhodně toto tvrzení nijak nevyvrátilo. O rok později dokonce skončili jako úplně poslední mužstvo na západě a vstup do elitní hokejové soutěže byl tedy velmi tvrdý. První play-off si Predátoři zkusili v roce 2004, ale moc dlouho se v něm nezdrželi, protože hned na úvod je vyprovodil vítěz konference Detroit v poměru 4:2 na zápasy. Nashville si v několika sezónách zkusil první kolo play-off, ale ročník 2008/09 přinesl konec sezóny bez účasti ve vyřazovacích bojích. Jaké je to zahrát si druhé kolo poznali Nashvillané až na jaře roku 2011, kde postoupili přes Anaheim, ale stopku jim vystavil Vancouver. Na přelomu desetiletí nastalo mírné zlepšení ale pak opět strmý pád do spodních, a hlavně nepostupových pater tabulky.

V naprosto zlomové sezóně 2016/17 byl Nashville posledním postupujícím týmem do play-off, ale byla v něm už dnes dobře známá jména, od elitní lajny „Jofa“ přes obranu se Subbanem a Josim, až po spolehlivého gólmana Pekku Rinneho. Od Chicaga, které Predátory také už několikrát poslalo na prázdniny, se očekával v prvním kole rychlý proces. K tomu sice skutečně došlo ale poté, co Blackhawks ztratili všechna 4 utkání, zůstaly hokejové veřejnosti spadlé čelisti. Klub, který se nikdy nedostal přes druhé kolo najednou dělal čest svému jménu a rozcupoval postupně Chicago, St. Louis a v konferenčním finále i Anaheim. Celkové finále se nakonec ukázalo jako moc velké sousto a ke Clarence S. Campbell Bowl už ta důležitější trofej nepřibyla. Pro klub, kterému ještě před pár lety hrozilo stěhování do kanadského Hamiltonu, to ale nebyl vůbec špatný výsledek.

I když se ve vyřazovacích bojích často ozývalo, že pro Nashville je to situace tzv. „teď nebo nikdy“, na podzim toho samého roku už patřili „Preds“ k žhavým kandidátům na titul a očekávání do jisté míry potvrdili. Na konci základní části se stali vítězi nejen své divize, ale se 117 body ovládli celou NHL a získali Presidents‘ trophy. Nejprve očekávalo Predátory v play-off Colorado, které po 6 utkáních padlo. Další souboj byl mnohými považován za předčasné finále konference, protože proti Nashvillským stál Winnipeg. Úchvatná sedmizápasová série ale vyvrcholila postupem Tryskáčů a Nashville tak dál o poháru jen snil. Po Presidents‘ trophy přibyla Nashvillu i další trofej, tentokrát individuálního typu, a to Vezina trophy pro Pekku Rinneho, jemuž patřil významný podíl na obou povedených sezónách.

A jak že to vypadá letos? I když Nashville před nedávnem potrápila šňůra 6 porážek v řadě, zdá se, že šlo jen o výjimečnou událost, protože i přes tuto významnou ztrátu bodů zůstavají na 3. místě v Západní konferenci, jen 2 body za vedoucími Calgary Flames. Predátoři fungují opravdu na týmové práci, což je hned jasné už při pohledu na tabulku kanadského bodování letošního ročníku v NHL. Zástupce žluto-modrého týmu nenaleznete ani ve vedoucích 50 hráčích. Ofenzivním tahounem celého týmu je v současnosti hráč, který klub stál Setha Jonese, Ryan Johansen. Ten se v dosavadních 46 utkáních podílel na 39 gólech a v počtu kanadských bodů mu náleží až 56. pozice. Nashville už nějaký pátek stojí zejména na výborné obraně, která se ale nebojí podpořit své kolegy v útoku, o čemž svědčí fakt, že hned za Johansenem jsou v počtu kanadských bodů dva obránci, Mattias Ekholm (34 bodů) a kapitán Roman Josi (32 bodů). Podívejme se také do prostoru mezi třemi tyčemi. Ten už řadu let hájí v nashvillské organizaci finská legenda Pekka Rinne. Za své výkony obdržel minulou sezónu již zmiňovanou „Vezinu“ a i ve svých 36 letech dosahuje letos ve 33 zápasech na téměř 92% úspěšnost zákroků. O budoucnost v tomto směru se nemusí u Predátorů bát, protože už pár sezón vychovává Rinne svého krajana, Juuseho Sarose, který dostává stále více prostoru. Ať se to nashvillským fanouškům líbí nebo ne, jeho čas se nezadržitelně blíží, zvlášť když Rinne po vypršení smlouvy v roce 2021 nejspíše ukončí kariéru. Saros se tuto sezónu ukázal v 17 duelech a drží si úspěšnost na 90,65 %. Celý kádr je navíc velmi stabilní, protože klíčoví hráči mají smlouvy obvykle až do roku 2022 a dál, vše tedy nasvědčuje tomu, že kvalitní výkony tohoto týmu budeme moci sledovat ještě nějakou chvíli.

Svěřenci zkušeného trenéra Petera Lavioletta to ale ani letos nebudou mít v cestě za vytouženým titulem lehké. Jestli se jim povede probojovat až do finále Stanleyova poháru, dost možná tam bude čekat Tampa Bay, která zatím prožívá snový vývoj a je považována za jednoho z hlavních adeptů na zisk slavné trofeje. Díky Nashvillu či Las Vegas však víme, že zázraky se dějí i v hokeji, kdo tedy může s jistotou říct, která dvě zvučná jména se představí ve finálových bojích? David Poile a jeho parta ale opět budou dělat maximum pro to, aby byli jedním z nich.

(Autor: Honza Fait)