Archiv rubriky: REPREZENTACE (rozhovory)

Rozhovor MH s Jáchymem KONDELÍKEM, další velkou nadějí!

Ptáte se, kdo to vlastně Jáchym KONDELÍK je? Druhý nejlepší Čech z ročníku 1999 vyslaný za velkou louži! Před ním je v předpokladech pouze Filip ZADINA!

Letos tě čeká draft, je to tím pádem pro tebe výjimečná sezóna? Připravoval ses v létě nějak mimořádně?
Připravoval jsem se vlastně poprvé, dá se říct, sám s trenérem a ne s týmem, což bylo super. Trénoval jsem ve skupince pěti lidí – třeba s Lukášem Sedlákem, mladým Vinnym Prospalem nebo s Jirkou Smejkalem, což pro mě byla samozřejmě motivace.

V posledních skautovacích prognózách si obsadil 27. příčku mezi hráči hrající v Severní Americe. To by mělo stačit na celkové druhé kolo, bral bys toto umístění jako úspěch, nebo se chceš vyšplhat ještě výš?
Je to jen hodnocení v polovině sezóny, je to skvělý, ale nic mi to nezaručuje. Když budu hrát špatně, tak se tam neudržím. Beru to jako úspěch, ale chtěl bych ještě výš. Udělám, co budu moct, a uvidí se.

Je nějaký klub, do kterého by sis přál být vydraftován? Máš celkově nějaký oblíbený klub?
Můj nejoblíbenější tým je Pittsburgh, ale myslím, že by mi stačilo jen být draftován a je jedno do jakého týmu.

Jak často se vídáš se svojí rodinou?
V létě, na Vánoce a sem tam za mnou přiletí a jsou tu na několik dní se mnou.

Kde vlastně bydlíš? Jak jsi spokojený se zázemím?
Bydlíme v rodinách, což je super, protože se o nás starají, dělají nám jídlo a tak. Takže se svojí americkou rodinou jsem spokojený.

Proč ses rozhodl pro cestu angažmá v USA?
USHL, oproti kanadským juniorkám, má mnohem více tréninků, protože mají v sezóně méně zápasů. A pro hráče, kteří jsou vysocí, jak já, si myslím, že je důležitější trénovat, než hrát zápasy. Takže proto jsem se tak rozhodl, navíc mám možnost jít na univerzitu, pokud bych se tak chtěl.

Jak to máš se školou?
Studuji americkou on-line školu. Škola v Americe je trošku lehčí než v Čechách.

Máš už plány pro příští sezónu?
Ještě přesně na 100 % říct nemůžu, že vím, co bude příští rok, ale určitou představu mám. Uvidí se na konci téhle sezóny.

Mrzí tě, že ses nevešel do výběru dvacítek na světový šampionát?
Samozřejmě, že mrzí, ale to, že jsem tam s nimi byl, byl pro mě úspěch a zkušenost, kterou si můžu přenést do dalších dvacítek. Navíc jsem měl zraněné rameno, takže jsem pak rovnou letěl do Čech a rameno vyléčil.

Sleduješ i dění v evropských ligách? Máš tam oblíbený tým?
Sleduji pravidelně a určitě to nejvíc přeji Motoru. Odjakživa jim fandím a doufám, že se tenhle rok postup konečně povede!

Vydal by ses někdy na angažmá do Ruska?
Ano, myslím si, že ruský hokej je velice kvalitní, takže pokud bych tu možnost měl, určitě bych šel.

Rozhovor MH s Albertem MICHNÁČEM!

Přinášíme vám tedy další slíbený rozhovor s Albertem MICHNÁČEM, který byl dopsán na soupisku MSJ jako poslední z celého mužstva, načež se následně stal nedílnou součástí velmi úderné formace Zadiny s Nečasem.

Už je to více než týden od MS. Máš v sobě pořád pocity z šampionátu?
Pocity v sobě pořad ještě občas mám, protože si myslím, že jsme odvedli dobrou práci. Jen tak se na to zapomenout nedá, ještě k tomu, když tam byla taková výborná parta kluků.

Jak se ti líbilo dějiště turnaje? Co aréna?
Dějiště turnaje bylo fajn, KeyBank aréna je hezká. Musím říct, že jsme se vším byli spokojený, jak s kabinou, tak s hotelem. Nebo teda mně osobně se všechno líbilo.

Bylo to tvé první MS „20,“ byl v hokeji rozdíl? Rychlost, průběh hry … Překvapilo tě něco?
Neřekl bych, že by mě něco překvapilo, určitě jsem čekal, že se bude hrát v takové rychlosti a intenzitě. Přece jenom je to turnaj, kam jedou ti nejlepší hráči na světě.

Jaký je Filip Pešán trenér?
Podle mě názor všech kluků na pana trenéra byl pozitivní. Já jsem ale asi výjimka, bohužel pana Pešána za to, jak se mnou na mistrovství zacházel, moc neuznávám, ale je to jenom můj názor, dál to rozvíjet nebudu. V extralize odvádí dobrou práci.

Jak ses cítil, když Pepa Kořenář vychytal ve čtvrtfinále poslední rozhodující nájezd? Je vůbec možné tu radost popsat?
Byl to úžasnej pocit! Jak jsme na sebe na ledě všichni naskákali a potom si zazpívali hymnu, málo co by tenhle pocit přebilo. Jak Pepa, tak kluci co jeli nájezdy, odvedli skvělou práci.

Nastupoval jsi ve formaci se Zadinou a Nečasem. Jak se ti s nimi hrálo?
Myslím si, že jsme měli tu správnou rovnováhu v lajně. Záďa je rozenej střelec, to všichni vědí už dlouho, já jsem spíš takovej ten nahrávač, co dokáže spoluhráče uvolnit a Neči je…no prostě Nečiho pozice, ze který byl draftovanej, hovoří myslím úplně za všechno, taky měl snad 12 bodu za turnaj.

Nyní nastupuješ za tým ontarijské juniorské ligy – Mississauga Steelheads. Jaký cítíš rozdíl oproti Česku?
Už tu hraju druhej rok, takže na kanadskej styl hokeje jsem už zvyklej, oproti Česku musíš všechno dělat mnohem rychleji na menším hřišti. A i návyky co tu jsou mimo led jsou podle mě hodně důležitý, já odchod do Kanady můžu jedině doporučit.

Na šampionátu sis připsal 3 asistence, jsi spokojený?
Neřekl bych úplně, že bych byl nějak spokojenej s tím, kolik jsem měl bodů, protože si myslím, že jako lajna jsme si vypracovali hodně gólových šancí, který by se měly proměňovat, ale se svou hrou jsem spokojenej. Nejvíc jsem spokojenej ale za náš výsledek, i když takoví ti “fanoušci”, co všude píšou, že jsme v top 4 neměli co dělat, tak si myslím, že jsme měli i na medaile.

Jak jste si společně s týmem užili Vánoce mimo domov?
S Vánocemi doma se to vůbec nedá srovnat, plus kluci co hrají v Kanadě, se ani nepodívaj domů, protože Vánoce jsou jediná příležitost, kdy se dá domu doletět. Ale Vánoce jsme si užili, rozdali jsme si dárky, zazpívali jsme si, byla to sranda.

Přáli byste si rozhovor s někým dalším? Neváhejte a napište nám do komentářů, čí hodnocení šampionátu by vás zajímalo. 

Rozhovor MH s Filipem ZADINOU po MSJ!

Dočkali jsme se rozhovoru s Filipem ZADINOU, kterého si po tomto MSJ nelze nepamatovat. Za turnaj si na své konto připsal 8 bodů (7+1) a už na svém prvním juniorském šampionátu se jako jediný Čech dostal do All-Star Teamu 2018. Bude Filip ZADINA důležitým tahounem české reprezentace i v budoucnu?

Už je to více než týden od MS. Máš v sobě pořád pocity z šampionátu?
Tak pocity jsem měl smíšený. Prohráli jsme boj o 3. místo, ale i tak to byl pro český národ úspěch.

Jak se ti líbilo dějiště turnaje? Co aréna?
Aréna byla úžasná, zázemí také. Byl by to sen si tam ještě jednou zahrát. Bylo to tam super.

Bylo to tvé první MS „20“ , byl v hokeji rozdíl? Rychlost, průběh hry … Překvapilo tě něco?
Jojo, bylo to moje první MS, ale snažil jsem se hrát jako vždy moji hru a bylo to rychlejší. Je to pochopitelný, všichni chtějí vyhrát za svou zemi, ale mně se to líbilo, takový tempo hry a všechno.

Za záda brankářů jsi nasázel 7 branek, což ti zajistilo 2. Pozici mezi střelci turnaje. Věřil sis takto před mistrovstvím?
Ne, je to úžasný. Jen jsem chtěl hrát pro tým a pomoct k dobrým výsledkům. Samozřejmě jsem za to moc rád, že se mi tam tak dařilo.

Bylo vidět, že vám souhra s Martinem Nečasem opravdu sedí. Vždy, když jste byli na ledě, něco se dělo. Jaký z toho máš pocit?
Ano, máte pravdu. Neči je výborný hráč a když hrajete s takovým spoluhráčem, hraje se vám daleko lépe. Jsem rád za to, že jsem s ním hrál.

Hodně z vás spolu slavilo i výhru z Memoriálu Ivana Hlinky. Měli jste podobné myšlenky i o zakončení MSJ?
Jo občas jsme si na to v kabině vzpomněli, že už jsme to jednou dokázali, tak jsme na to chtěli navázat, ale bohužel jsme rádi aspoň za to 4. místo.

Jaký je Filip Pešán trenér?
On je výborný trenér, pomohl nám strašně moc. Proto jsme udělali takovýhle výsledek, za který jsme rádi.

Jak ses cítil, když Pepa Kořenář vychytal ve čtvrtfinále poslední rozhodující nájezd? Je vůbec možné tu radost popsat?
Asi jsem se cítil tak, jako když jsme na Hlinkovi postoupili do finále. Byla to radost, euforie. Užili jsme si ji moc.

Před letošní sezonou jsi odešel z Pardubic do Halifaxu, QMJHL. Líbí se ti v Kanadě a samotný hokej?
Ano jsem rád, že jsem udělal takovéhle rozhodnutí. Myslím, že mi to prospívá a jsem za to rád. Hokej na menším hřišti mi dává víc.

Média ti přisuzují, že by ses mohl stát 3. volbou v letošním draftu NHL. Přemýšlel jsi nad tím, jaké by bylo se umístit nejlíp z Čechů od roku 1999, kdy byl jako jednička vybrán Patrik Štefan?
Určitě by to bylo krásný, ale ještě mě čeká moc práce a já se chci soustředit jen na hokej v Halifaxu a ne na draft. Takže budu makat a uvidíme, co se stane na draftu.

Děkujeme moc za rozhovor a přejeme Filipovi hodně štěstí v Halifaxu, reprezentaci i na blížícím se draftu.

Již brzy se můžete těšit na další rozhovor, a to s Albertem MICHNÁČEM, který se rovněž zúčastnil juniorského šampionátu! Sledujte náš profil, ať si ho nenecháte ujít. 

Rozhovor MH s Filipem ZADINOU!

Vraťme se k minulé sezóně. Zahrál sis půlku sezóny za mužské „áčko,“ zbytek si odehrál v juniorce, představil ses na MS osmnáctek. Jak bys ji zhodnotil?
Tak sezónu jsme začali špatně. Prohráli jsme dost zápasů v řadě, a pak se to těžce vrací zpět. V juniorce se mi dařilo a byl jsem rád, že jsem tam mohl hrát tu svoji roli a být tam dominantní na puku a rozhodovat zápasy. Na mistroství světa si myslím, že jsme předvedli dobrý výkon, někdy nám chyběl klid v zakončení, ale taky občas i to štěstí. Ale z mé strany si myslím, že jsem hrál dobře a i se mi dařilo, jen škoda toho týmového výsledku.

V nadcházejícím ročníku si zahraješ QMJHL za Halifax Mooseheads. Budeš hrát tedy jen juniorskou soutěž, kdežto v Dynamu jsi měl možnost nastupovat v Extralize. Co tě vedlo k tomuhle stěhování?
„No dohodli jsme se celá rodina, společně s agentem, že odchod bude lepší. Pro mě je teďka nejdůležitější hrát na puku, abych vytvářel šance, byl vidět na ledě a dostal se do takové vnitřní hokejové pohody. Po minulé nezdařené sezóně tady v Pardubicích jsme věděli, že to potřebuje změnu.“

Už loni se spekulovalo o tvém odchodu do Švédska. Co nakonec rozhodlo, že jsi ještě sezónu strávil v Česku?
Měl jsem zde pořád platnou smlouvu, takže ten odchod přes ni nešel udělat.

Jak probíhaly / probíhají tvé přípravy na první rok v Kanadě?
Letní přípravu jsem absolvoval s Marianem Vodou, je to jeden z nejlepších kondičních trenérů a jak na suchu, tak na ledě jsem se připravoval individuálně.

Co očekáváš od nového působiště? V čem je Kanada jiná oproti Česku?
Očekávám, že mi tam pomůžou, jako pomohli mnoha TOP hráčům přede mnou. Věřím, že to je dobré rozhodnuti a těším se, až začne sezóna s mým novým týmem. Kanada je velmoc hokeje a byl to takový menší sen tam jednou hrát, takže jsem si ho splnil.

Už ses stihl seznámit s týmem, vedením? Jaké jsou tvé první dojmy z Halifaxu?
Letím tam až na začátku září, ale hodně kluků mi psalo. V kontaktu jsem s trenéry i s GM a přijdou mi jako dobří a féroví lidé.

Jede tam s tebou rodina, nebo bydlíš sám? Jak to budeš mít s vařením, uklízením a staráním se o domácnost?
Letím tam sám, každý, kdo tam letí, dostane od klubu přidělenou rodinu, takže o vaření a úklid by se měli postarat oni.

Ve dvou prognózách ohledně draftu 2018 ses umístil na sedmé, respektive třetí pozici. Kolik práce ještě stojí za realizací tohoto výsledku a jaký máš cíl na draftu?
Tak je to hezké, ale ty prognózy jsou strašně předběžné a já na to nekoukám. Tahle sezóna je nejdůležitější, takže se chci soustředit jen na Halifax, nároďák a na sebe. Ať se stane, co se stane, budu makat a uvidíme. Co se týče cíle na draftu, chtěl bych udělat TOP5.

Kdyby na to přišlo a mohl si sám zvolit, do jakého týmu bys byl vybrán, který by to byl? Máš nějaký oblíbený?
Tak můj oblíbený tým je Chicago, ale vybírat bych asi nechtěl. Uvidíme, jak to dopadne.

Kdo je tvým vzorem? Je někdo takový?
Mým vzorem je Patrick Kane. Má výborné bruslení, střelu, nahrávku a strašně se mi líbí jeho přehled na ledě. Od něj se učím nejvíce.

 

Rozhovor MH s Davidem KVASNIČKOU!

Přinášíme vám rozhovor s posledním vítězem Memoriálu Ivana Hlinky, členem extraligového kádru Plzně a účastníkem nedávného mistrovství světa juniorů. V 17 letech už odehrál v české nejvyšší soutěži 21 utkání, v nichž zaznamenal jednu asistenci a odšpílil i pět zápasů v Hokejové lize mistrů.

Jak to vypadá s tvým zraněným ramenem? Kdy se mohou fanoušci těšit na tvůj návrat na led?
Rameno už je skoro 100 %. Už týden trénuju na ledě a každým dnem cítím, že se to lepší. S trenéry jsme se domlouvali, že bych nastoupil už v úterý za juniorku a uviděli bychom, jak na tom jsem.

Věděl jsi hned po nárazu do mantinelu, že půjde o něco vážnějšího?
Nejdříve ne. Myslel jsem si, že jsem pouze otřesený po nárazu na mantinel, že to rozdýcham a bude to v pohodě. Bohužel ne. Doktor za mou přišel a zeptal se mě, jestli můžu hýbat s rukou. A když jsem chtěl ruku zvednout, hrozně to bolelo. Poté jsem zamířil do ošetřovny a když jsem viděl, že tu ruku nemůžu vůbec zvednout, došlo mi, že je něco špatně. Že to může být konec na turnaji, a také bohužel byl.

Když jsi zraněný, tak máš nejspíš místo zápasů docela dost volného času. Jak ho vyplňuješ?
Neřekl bych, že mám více volného času. Sice nehraju zápasy, ale o to víc musím trénovat, abych z toho moc nevypadl. Ale když už nějaký ten volný čas je, tak se většinou domluvím s kamarádama a zajdeme spolu někam.

Jak zvládáš při hraní extraligy dělat školu?
Školu dělám dálkově. Škola kterou navštěvuju, je k nám hodně tolerantní, takže se to dá zvládnout.

V červnu budeš možná draftovaný do NHL, jak to vidíš Ty?
Tohle moc neřeším, zbytečně se tím nezatěžuju. Samozřejmě bych byl rád, kdyby to vyšlo, ale když to nevyjde, tak se nic neděje. Cesta do NHL vede i jinou cestou. Například Michal Kempný. Ten nebyl draftovaný a letos nastupuje za Chicago.

Máš nějaký vysněný klub, za který by sis rád zahrál?
Žádný vysněný klub nemám, mám to rád tady v Plzni.

S kým si z kabiny „A“ týmu nejvíce rozumíš?
Asi s Petrem Kodýtkem nebo Lukášem Kaňákem. Známe se už dlouho a jsme dobří kamarádi.

Máš jako „mlaďas“ nějaké speciální povinnosti?
Po tréninku sbíráme puky. Když je potřeba něco přinést nebo s něčím pomoc, tak se my mladý domluvíme a uděláme to. Většinou to odnese ten nejmladší, takže mám smůlu, ale to je v pořádku.

Sleduješ někdy zápasy NHL?
Ne, že bych vstával v noci a koukal se na zápasy, ale když ten zápas druhý den opakují a mám čas, tak se někdy rád podívám. Ale spíše koukám jen na sestřihy zápasů.

 Co je podle Tebe tvá největší přednost?
Asi to, že moc nezmatkuju, umím si podržet puk, a pak rozehrát na útočníky. Nemám rád, když obránci jen odpalují puky od sebe.

Mohl bys nám stručně popsat tvůj zápasový den, když hrajete doma?
Dopoledne máme před tréninkem poradu na zápas, poté krátké rozbruslení. Po tréninku jdeme všichni do restaurace na zimaku, kde máme připravený oběd. Po obědě si jdu většinou lehnout domů. Vždy se snažím před zápasem prospat. 2 hodiny před zápasem máme sraz v kabině a už probíhá příprava na zápas, a nakonec samotný zápas.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí! 

ROZHOVOR MH s Kristianem REICHELEM!

Jaké pro tebe bylo tvé první juniorské mistrovství světa?
Byl to pro mě velký zážitek, bohužel to dopadlo tak, jak to dopadlo. Mohli jsme skončit lépe, ale neskončili, takový je sport. Zkušenost do dalších let.

Jak na tebe působilo místo konání šampionátu – Montreal, který je tak proslulý svým zapálením pro hokej?
No, popravdě mě to trošku zklamalo, čekal jsem od Montrealu víc. V Torontu by se mi to líbilo víc, tam chodily i větší návštěvy. Myslím, že fanouškovské návštěvy v Montrealu 3,4 tisíce na zápas je hrozně málo na to, jaké MS se tam hrálo. Ale jinak podmínky výborný a starali se o nás suprově.

Jste s kluky dobrá parta?
Jsme, i když jsme se s některými viděli poprvé v životě. Někdy se určitě ještě potkáme.

Jak jste oslavili Vánoce?
Normální večeři, pak jsme si rozdali dárky, zahráli si pár soutěží a šli spát.

Jak jste trávili volný čas mezi tréninky a zápasy?
Každý podle sebe, každý měl jiný režim, ale většinou jsme odpočívali.

Kdo se staral o zábavu v kabině?
Všichni stejně, nikdo nějak zvlášť nevyčníval.

Už ses vrátil do Česka a trénuješ s Litvínovem. Jak jsi zatím spokojený se svou sezonou?
Dostal jsem se na MSJ, s čím jsem ani nepočítal, takže to bylo určitě super, a z operace jsem se dostal rychle, takže to bylo taky dobrý, ale může to být vždycky lepší.

Máš nějaký hokejový vzor?
Vzor je taťka, jinak od každého něco, ale nejvíce asi Ovechkin.

Čeho bys chtěl v budoucnu dosáhnout? Máš nějaký sen nebo cíl?
Tak určitě bych se chtěl udržet v A týmu, ale určitě si zahrát na MS dospělých, a sen je určitě NHL, ale tam je ještě hodně daleko.

Děkujeme moc za rozhovor a do budoucna Kristianovi přejeme mnoho zdraví a hodně hokejových úspěchů.

 

Rozhovor MH s Pavlem Francouzem!

Pavle, v neděli Litvínov prohrál už po osmé v řadě. Co se děje? Loni jste měli fantastickou sezonu, letos tu formu zatím jenom hledáte…
„Těžko se to dá porovnávat, loňská sezona je za námi, letošní Litvínov je jiný, každá sezona je jiná, každý zápas je jiný a nám se teď prostě nedaří. V poslední době prohráváme, co se dá, nikdo neví, co s námi je, ale snažíme se na tom všichni pracovat, dáváme do toho všechno, ale bohužel to často nestačí.“

• Jedna z nejhratelnějších hokejových her v Česku je v současné době Fantasy liga. Hraješ ji také?
„Jasně, Fantasy ligu znám, natočil jsem i kampaň na tuto hru. Osobně ji ale nehraji, protože teď máme úplně jiné starosti a nemám na to fakt ani náladu, ani čas.“

(Celý rozhovor byl bohužel zveřejněn jen na původních webových stránkách. Budeme se však snažit ho aktualizovat. Díky za pochopení.)