Archiv rubriky: REPREZENTACE

Svěřenci trenéra Říhy po 25 letech vyhráli Švédské hokejové hry!


(foto: stockholmlive.com)

Čeští hokejisté dokázali po dlouhých pětadvaceti letech vyhrát turnaj v rámci Euro Hockey Tour, který v současné době nese název Beijer Hockey Games. Trenér Miloš Říha nominoval na tento turnaj osvědčené hráče, ze kterých chce postavit kostru na nadcházející mistrovství světa na Slovensku. Jak se celému týmu dařilo a co bylo klíčem úspěchu?

Hned v prvním utkání čeští hokejisté změřili síly s domácím Švédy. Do zápasu vstoupili lépe domácí, kteří se po vyloučení Davida Musila dostali hned ve 3. minutě do vedení, když se po povedené kombinaci trefil Emil Bemstrom. Ještě v první dvacetiminutovce dostali Češi možnost vyrovnání v podobě trestného střílení. Nejmladší z bratrů Zohornových Radim nájezd bohužel neproměnil, a tak šel český národní tým do kabiny za nepříznivého stavu. Ve druhé třetině hokejisté Švédska nabídli českému týmu dvě přesilové hry, které byly do této doby na všech zastávkách v rámci Euro Hockey Tour spíše trápením. Tentokrát se ale ukázalo, že síla by měla být právě v početních výhodách, když se v první přesilové hře trefil nejdříve Marek Kvapil a hned v té další na něho navázal Jan Kovář. Ve 47. minutě přidal po chybě švédských obránců další branku opět Jan Kovář. O čtyři minuty později se českému týmu naskytla další početní výhoda, které trvala díky faulu Lindqvista pět minut. V přesilové hře se potřetí trefil Jan Kovář a slavil tak svůj první hattrick za národní tým. Švédové tři minuty před koncem věřili v zázrak a odvolali brankáře, čehož využil útočník Jiří Sekáč, který odkrytou branku Švédů bez problémů trefil. Zhruba dvě minuty před koncem utkání se ještě jednou trefili domácí, což už bylo ovšem pouze mírná úprava skóre a čeští hokejisté tak slavili první vítězství.

Švédsko – ČR 2:5 (1:0, 0:2, 1:3)
Branky a nahrávky: 3. Bemström (Holm, Rasmussen), 59. J. Davidsson (Dahlbeck) – 28. M. Kvapil, 37. Jan Kovář (P. Holík), 47. Jan Kovář (Gulaš), 51. Jan Kovář (Zaťovič, Zámorský), 58. Sekáč (Jan Kovář).

Ve druhém zápase čekal české hokejisty tým Finska, který ve svém prvním utkání podlehl ruskému výběru 3:2 po nájezdech. Do branky v tomto zápase také nastoupil poprvé liberecký brankář Roman Will. V první třetině jsme branku ani po vyloučení na každé straně neviděli, i když se Finové po chybě Štencla dostali do obrovské šance, kterou ovšem zlikvidoval skvělým zákrokem Will. Naopak ta druhá byla pro český tým velmi důležitá. Nejprve se v desáté minutě po úniku Holíka a Sekáče trefil druhý jmenovaný a následně v oslabení zvýšil na 2:0 Hynek Zohorna, který se společně se svým bratrem Tomášem dostal do úniku 2 na 1. Druhou třetinu čeští hokejisté střelecky ovládli, když nechali tým pod vedením kouče Jalonena na branku vystřelit pouze čtyřikrát. Do třetiny vstoupili hokejisté Suomi s jasným cílem – vyrovnat, což jim ale hned v šesté minutě po vyloučení Mikaela Ruohomaa znepříjemnil útočník Kazaně Jiří Sekáč. Finové se ovšem nevzdávali a zanedlouho v početní výhodě na Sekáčův gól odpověděli, v 9. minutě se trefil Ville Pokka. I když ve 12. minutě dostal Jan Kovář vyloučení na pět minut + do konce utkání, tak čeští hokejisté nepolevili a ubránili veškerý nátlak Finů.

Česko – Finsko 3:1 (0:0, 2:0, 1:1)
Branky a nahrávky: 30. P. Holík, 34. H. Zohorna (T. Zohorna), 46. Sekáč (Kundrátek, T. Zohorna) – 48. Pokka (V. Leskinen).

Do třetího utkání vstupovali čeští hokejisté s vidinou toho, že už o nic nejde, protože i za cenu prohry skončí český tým na první místě. Navíc tým opustili útočníci Milan Gulaš a Jan Kovář, kteří odletěli odehrát dohrávku šestnáctého kola extraligy proti Spartě. V první třetině ani jeden z týmu neskóroval. První branka utkání padla v 9. minutě, když Čechy poslal do vedení Tomáše Zohorna. Rusové ovšem rychle odpověděli, když se v 15. minutě trefil střelou k levé tyči Andrei Kuzmenko. Ten stejný hráč se trefil ještě zhruba za pět minut a poslal ruský tým poprvé do vedení. Ve třetí třetině se sice český tým hnal za vyrovnáním, ale ani šance v podobě nájezdu, který neproměnil Marek Kvapil nestačila. Rusové přidali ve čtrnácté minutě ještě jednu branku a zpečetili tak svoje vítězství nad českým týmem.

Česko – Rusko 1:3 (0:0, 1:2, 0:1)
Branky a nahrávky: 29. T. Zohorna (R. Koblížek, Zámorský) – 35. Kuzmenko (Okulov), 40. Kuzmenko, 54. Kadějkin (Rafikov, Bereglazov).

Český tým určitě značně zlepšil celý herní výkon oproti ostatním zastávkám v rámci EHT a trenérovi Říhovi se tak začíná značně tvořit kostra týmu pro blížící se mistrovství světa. Kolik hráčů se ovšem nakonec dostane do finální nominace bude hodně záviset na tom, jací hráči dorazí ze zámoří.

Ondřej Pavelec, hvězda, která mohla zářit dál!

(Autor: Šárka Kolková) (foto: elitesportsny.com)

Ondřej Pavelec vítěz AHL 2007/2008, mistr světa roku 2010 a druhý vícemistr světa roku 2011. Jeho hráčská kariéra začala v Kladně, kde hrál za HC Rabat Kladno. Z Kladna se přesunul do pražské Slavie. Největší rozkvět jeho kariéry začal až v roce 2005, kdy byl přijat v draftu prvním kole CHL týmem Cape Breton Screaming Eagles. V klubu odehrál dvě sezóny a v jedné z nich pomohl klubu v sezóně 2006/2007 se dostat do semifinále. Za obě odehrané sezóny byl zapsán do All – Star týmu, dvakrát získal cenu za gólmana s nejmenším průměrem obdržených gólů a stal se čtvrtým brankářem, který toto ocenění získal. Rovněž obdržel cenu za nejlépe bránícího nováčka a nováčka roku. V tomto roce byl  zároveň vyhlášen nejlepším gólmanem na MS do 18 let.

Roku 2007 podepsal kontrakt s Atlantou Thrashers, která později ukončila činnost v NHL. Farmou Atlanty byl klub Chicago Wolves, ve kterém si Pavelec  také zahrál a pomohl týmu vyhrát Calder Cup ve finálové sérii 4:2 proti Wilkes-Barre/Scranton Penguins. Byl třetím gólmanem v historii soutěže, který vychytal maximální počet play off – 16 vítězství. Od té doby na to navázal jen český brankář Michal Neuvirth. V říjnu si poprvé zahrál v nejprestižnější hokejové soutěži proti Tampě Bay Lightning a o měsíc později vychytal proti tomuhle klubu i své první vítězství.

V sezóně 2008/2009 po devíti odehraných utkání za Chicago Wolves se vrátil do nejvyšší hokejové ligy, protože se zranil brankář Kari Lehtonen. Tím si získal pozici v Thrashers a střídal se s Johanem Hedbergem. Svou první nulu vychytal proti Los Angeles Kings. V sezóně 2010/2011 Hedberg odešel do New Jersey Devils a Pavelec se stal jasnou jedničkou. Po zkolabování, které nepřineslo žádné větší zranění, se za dva týdny vrátil zpět a získal druhou pozici nejlepšího brankáře nejvyšší soutěže. Vedení Thrashers se poté přestěhovalo do Winnipegu, kde se vytvořil po 15 letech klub Winnipeg Jets a za tento klub byl Pavelec několikrát oceněn. V červnu 2012 podepsal s klubem pětiletou smlouvou. Po menší pauze v Liberci se vrátil do zámoří, když však zjistil, že výluka stále probíhá, podepsal smlouvu s Pelicans Lahti na šest zápasů. Nakonec se  také zúčastnil Karjala Cupu a Channel One Cupu, kde ovládl všechny statistiky.

Nejlepší období v nejvyšší kanadské a americké soutěži měl bývalý český gólman v sezóně 2014/2015, ve které vychytal pět čistých kont s úspěšností 92%. V dubnu roku 2010 si zahrál svou premiéru v seniorském týmu české reprezentace. První zápas odehrál proti Švédsku a utkání bylo tak vyrovnané, že se muselo rozhodovat až v nájezdech, které Pavelec vychytal, a Češi vyhráli důležitý zápas. Byl nominován na zimní hry v roce 2010 a 2014. Po sezóně 2016/17 mu vedení Jets novou smlouvu nenabídli a Pavelec podepsal smlouvu na rok s Rangers, kde kryl záda Henriku Lunqvistovi a rok poté byl bez angažmá. Dne 20. září 2018 oznámil konec své kariéry.

Ondřej Pavelec patří k nejúspěšnějším brankářům v historii českého hokeje. Získal pro národ dva důležité kovy, zlatou a bronzovou medaili. I když mohl hrát v KHL nebo české extralize, nechtěl žádnou jinou nabídku než z NHL. Nabídka ze zámoří nepřicházela, a proto se rozhodl ukončit hokejovou kariéru.

 

 

Sborná byla až moc tvrdý oříšek! (3. zápas Česka na Beijer HG)

(foto: pixabay.com)

Vrátíme se na chvíli k už skončeným Beijer Hockey Games. Česká Republika zaznamenala fantastický úspěch. Po 25 letech jsme ovládli tento Švédský turnaj, a to teprve po druhé v historii (+1x navíc jako Československo). V nedělním zápase už nás klasicky čekal náš největší rival – silné Rusko. Před zápasem už bylo jasné, že náš výběr turnaj vyhraje, hrálo se ale o cenné body do kompletní tabulky Euro Hockey Tour.

Rusko sice prohrálo zápas s domácími a s Finy vyhrálo až po základní hrací době, stejně ale mohlo skočit pořád druhé. Nám odjeli Plzeňáci okolo Jana Kováře. Trenér Říha proto musel trošičku tým přestavět. Zápas vynechal také výtečný obránce Amuru Charabovsk a ještě nedávný hráč Vítkovic Marek Hrbas, který sice hrál v předchozích zápasech dobře, ale trenér se rozhodl vyzkoušet další varianty. V brance dostal opět místo Šimon Hrubec, ocelář z Třince.

Do první třetiny jsme vstoupili jak jinak, než vyloučením hned na začátku. Marek Kvapil si šel sednout za sekání. Na tomto turnaji jsme v každém zápase měli už jednoho vyloučeného hráče do začátku 3. minuty. Rusko ale možnost otevřít skóre tak brzo nevyužilo. Následně fauloval taky ruský tým, poté opět náš. Nikdo ale početní výhodu nezužitkoval. Nic dalšího a zajímavého se v této třetině už nestalo. Co je ale zajímavé je celkový počet střel na branku. Rusky mělo pouhých 5 střel za celou třetinu, my katastrofální tři střely. To je opravdu k zamyšlení.

Druhou třetinu začali Rusové rychlým vyloučením, jenže my přesilovku nevyužili, ba naopak jsme po minutě a 7 sekundách dostali trest pro hráčskou lavici za příliš mnoho hráčů na ledě. Ani soupeř ale nadstandardní výhodu nevyužil a přišla 9. minuta. Přesně v čase 28:44 otevřel Tomáš Zohorna skóre po spolupráci s Petrem Zámorským a Radkem Koblížkem. Národnímu týmu ale vedení vydrželo jen do patnácté minuty, kdy skóroval Kuzmenko. Hra byla vyrovnaná a Češi se snažili, jenže pak přišla další Kuzmenkova střela a v čase 39:01 si Milan Doudera bohužel srazil puk do vlastní branky, když se snažil střelu právě Kuzmenka usměrnit pryč. Zub sice 8 sekund před koncem dostal dvouminutový trest, ten naši borci ale nevyužili ani těch pár sekund druhé, ani ve třetí třetině. Rusové se střeleky zlepšili, my ne. Na branku soupeře jsme opět vyslali jenom tragické 3 střely.

Začátek třetí třetiny byl takový neslaný, nemastný. Velká možnost srovnat ale přišla v čase 46:48, když Marek Kvapil dostal možnost využíti samostatného nájezdu. Bohužel ale zajel podobný nájezd jako Radim Zohorna v jednom z předchozích zápasů a ruský gólman neměl těžký zákrok. Třetí rána do srdce týmu přišla 8 sekund do 14. minuty. Kadeykin zvýšil na 3:1 a skóre se už do konce třetiny i přes vyloučení Tomáše Zohorny nezměnilo. Střelecky jsme se sice zlepšili na 7 střel, ani jednu jsme ale nevyužili a podlehli tak silnému Rusku 3:1.

 

I přes prohru, jak už bylo zmíněno výše, se náš tým neposouvá z prvního místa. Pomyslné zlaté medaile jsme si zasloužili a za předvedený výkon jsme se určitě nemohli stydět. Stydět se mohli spíš Švédové. Na tento zápas přišlo totiž pouhých 1732 fanoušků (pro informaci se to dá srovnávat s ligovými zápasy Frýdku- Místku v Chance Lize). Euro Hockey Tour pokračuje v květnu poslední zastávkou na našem domácím Carlson Hockey Games, kde budeme obhajovat zlatý Hattrick. Taky je to ještě možnost, jak zabojovat o celkové prvenství v kompletní tabulce Evropské Hokejové Tour. Ta vypadá následovně: 1. Rusko (19 bodů), 2. Finsko (13 bodů), 3. Česko (11 bodů), 4. Švédsko (11 bodů).

Severní vítr nebyl až zas tak krutý. Skandinávie dobyta! (Druhý zápas Česka na Beijer HG)

(foto: hockejportal.net)

Větší část Beijer Hockey Games neboli Švédských hokejových her je již za námi. Česku se tento turnaj nad míru vydařil. Již nyní je jisté, že náš reprezentační výběr vyhrál turnaj bez ohledu na výsledek v posledním zápase tohoto ročníku na tomto turnaji – duelu s Ruskem. Jelikož jsme oba severské soupeře porazili, i kdyby ještě oba získali 6 bodů (což je nemožné), stejně bychom skončili před nimi díky vzájemnému zápasu. Rusko v prvním zápase vyhrálo až na nájezdy a jelikož se Švédskem prohrálo, na první místo už myslet nemůže. Pojďme si nyní připomenout zápas.

První třetina nezačala skvěle. To ale platilo pro oba týmy. Sice jsme neinkasovali, taky jsme ale gól nevstřelili. Co je nejvíce zarážející je, že první střelu jsme na soupeřovu svatyni vyslali až když probíhala 10. minuta první části hry. Podobně jako v duelu se Švédskem se nechal vyloučit Český hráč již brzy po startu. Tentokrát Hynek Zohorna v čase 01:26. Ubránili jsme to ale dobře. Stejně tak Suomi ubránilo jediné oslabení, které mělo v první části. Nutno ještě zmínit několik úžasných zákroků Romana Willa, zejména když po špatné rozehrávce našeho týmu jel jeden Fin samostatný únik. Náš gólman se ale perfektně přesunul a vychytal. Vystřelili jsme celkem 8x a oproti zápasu se Švédskem jsme se zlepšili v buly, které jsme vyhráli 8x. Jinak ale první třetina přinesla jen opatrný spíš defenzivní hokej obou týmů.

Do druhé třetiny ale Češi vlítli jako draci. Tyrvainenův faul a následnou přesilovku sice nevyužili, v 10. minutě ale Finové v útoku špatně přihráli a obránci okamžitě vyhodili kotouč na dojíždějící obránce, kteří se bleskurychle otočili, jeli sami 2 na gólmana, před kterým si 3x přihráli a Petr Holík nakonec zakončil. Poté přišel další šok pro Finy. Po obrovském tlaku na branku Suomi fauloval Horák a měl přijít oddech pro severský tým. 11 sekund po začátku přesilovky ale slavili druhý gól Češi. Bratři Zohornové zachytili přihrávku a sprintovali dopředu. Tomáš přihrál Hynkovi a viděli jsme krásný gól v oslavení. Chvíli po návratu Horáka na led on sám fauloval znovu, přesilovka byla ale zkrácena následným faulem Eronena. Finsko vystřelilo jen 4x za třetinu. Češi ovládli všechny statistiky včetně buly, kterých vyhráli už 11.

Do třetí třetiny si národní tým nesl náskok 2:0, který po chvíli zvýšil. Ruohomaa podrazil a Jiří Sekáč skóroval z přesilovky. Necelou minutu po faulu ale Roman Horák fauloval potřetí, aby zkompletoval hattrick. Nyní už mu to neprošlo a v čase 48:00 se dočkali gólu i Finové. Pokka udeřil z přesilovky. Následně v probíhající 12. minutě Jan Kovář zahrál obyčejný krosček, který měl být „oceněn“ 2 minutovým trestem. Rozhodčí ho poté ale nepochopitelně, a vlastně i neprávem (po shlédnutí situace na kostce) změnili na trest 5 + do konce utkání. Nepochopitelné. Česko ale další gól nepustilo i přes dlouhé oslabení a potvrdilo dominanci v tomto utkání. Statisticky byla tahle třetina nejvyrovnanější, herně nikoliv. Opět jsme navíc vyhráli vícekrát buly a jde vidět progres od úvodního zápasu se Švédskem.

Beijer Hockey Games jsme již vyhráli. Teprve po druhé v historii (jako samostatné Česko) jsme tento turnaj opanovali a přivezeme si pomyslné zlaté placky. Zápas proti Rusům se již tedy může zdát jako pouhá formalita. Ovšem kdo si tohle myslí, je na velkém omylu. Češi se porvou o další 3 cenné body do celkové tabulky Euro Hockey Tour, která zatím po nevydařené Karjale a ještě horším Channel One Cupu nevypadá úplně nejlíp. Navíc jde o zápas s odvěkými rivaly, a ten se nevypouští!

Mistři světa? Žádný problém! (První zápas Česka na Beijer HG)

(foto: habseyesontheprize.com)

V prvním zápasu české hokejové reprezentace na třetí zastávce evropské hokejové tour číhalo na náš výběr silné Švédsko. Ano, sice to není přesně ten stejný výběr hráčů, jako ten, který vyhrál poslední mistrovství světa, byl to ale i tak silný a perspektivní výběr.

První třetina začala tragicky. V čase 01:59 fauloval David Musil (podražení) a jen 26 sekund trvalo Bemstromovi, aby otevřel skóre. Dále fauloval Tomáš Filippi a Dahlbeck, ani jeden výběr ale faul gólem nepotrestal. Zajímavější situace nastala v čase 18:25, kdy byl v úniku faulovaný Radim Zohorna. Sudí odpískal trestné střílení. Radim ale se vší úctou nevymyslel nic a Hellberg měl velmi lehký zákrok. Skóre zůstalo po první části hry 0:1.  Hra byla celkově takový ospalá, moc se nestřílelo. Český výběr vystřelil 7x, ten soupeřův dokonce jen 4x. Co našim borcům nešlo, bylo buly. To vyhráli jen 4x, zatímco Švédsko 13x.

Druhá třetina už ale byla jiná pohádka. Po faulu Bemstroma v šesté minutě skóroval v přesilovce Liberecký Marek Kvapil. Utnul tak nehezkou, dokonce bych řekl hroznou sérii neproměněných přesilovek národního týmu v řadě. Těch bylo přes 19. Po přehoupnutí zápasů do své druhé poloviny fauloval Hynek Zohorna ale výběr Tre Kronor se neprosadil. Naopak to bylo při faulu Davidssona. V čase 16:33 v přesilovce otočil skóre zápasu zkušený borec Jan Kovář. Češi se v této třetině více rozstříleli, poslali už 11 střel. Šimon Hrubec musel zasahovat jen 7x. Buly nám ale stále nešlo (6 proti 11).

V úvodu třetí třetiny se nechal vyloučit Adam Polášek. V sedmé minutě ale Češi slavili, když kotouč do brány poslal opět Jan Kovář. Chvíli poté Lindqvist dostal hodně sporný ba dokonce zbytečný trest. 5 + do konce utkání za nedovolené bránění. Nutno podotknout, že tohle nebylo od rozhodčích vyřešeno správně, jelikož z televizních záběrů se o nedovolený zákrok nejednalo, což potvrdili následně i komentátoři. Pro nás to tedy ale znamenalo vylepšenou přesilovku ve které v čase 10:59 Jan Kovář zkompletoval hattrick. Po hattricku Dominika Kubalíka se jedná už o druhý reprezentační hattrick za tuto sezónu. Minulou si připsal 3 góly za zápas Martin Růžička, před tím to 6 sezón nikdo nedokázal. Celkem slušné. Vyloučen byl pak ještě Petr Holík z Komety. To nakonec nebyl problém. Švédsko prohrávalo o 3 góly, přesto trenér odvolal brankáře. Toho mohl využít opět Jan Kovář, který si ale 4. gól v zápase nepřipsal, protože trefil jen tyč prázdné branky. V čase 17:33 ale Sekáč již branku trefil a Češi už nasadili soupeřovi nechvalně slavného bůra. O necelou minutu později sice Dahlbeck zpoza branky vrátil Davidssonovi přihrávku před ní a ten krásně zakončil. Potom se už ale jen nechal vyloučit Loov a zápas se jen dohrál. Ve třetí třetině Česko vystřelilo jen šestkrát, na 3 góly to ale stačilo. Ve vhazováních sice opět vyhráli Švédi, Češi se ale opět zlepšili, když dokázali vyhrát 7x.

 

Celkově jsme se Švédskem předvedli výborně sehraný zápas, který nebyl tolik útočný, ale perfektně provedený. Soupeře jsme přestříleli 24 ku 20, vyhráli většinu ostatních statistik a důležité taky bylo, že jsme byli méně vylučovaní než náš soupeř. Dnes nás čeká další skvělý soupeř, a tím je výběr Suomi. To padlo s Ruskem až po samostatných nájezdech. Zápas začíná ve 12:00.

Shrnutí (úspešné?) kariéry Radima Vrbaty!

(Foto: wikipedia.org)

Radim Vrbata. Bývalý Český hokejista, hráč slavné NHL a reprezentant již ukončil svoji hokejovou kariéru. Stalo se tak osmého dubna 2018. My si jeho kariéru dnes připomeneme.

Radim se narodil v Mladé Boleslavi. Zde také začal svoji hokejovou pouť. V sezóně 1997/98 hrál svoji první sezónu ve „velkém“ hokeji. Za Mladou Boleslav U20 nastoupil ke 35 utkání a musím říct že zde byla jeho sezóna veleúspěšná. Za tyto zápasy nasbíral neskutečných 42 gólů a připsal si dokonce ještě 31 asistencí.

Další sezónu se chtěl posunout výš a zvolil jako ideální cestu Quebec Mayor Junior Hockey League. V týmu Hull Olympiques odehrál 2 sezóny a nasbíral 113 zápasů s bilancí 51 gólů a 83 asistencí. V play-off si pak přidal dalších 38 zápasů s devíti brankami a dvaceti dvěma asistencemi. Po sezóně si ho draftovalo Colorado, celkem jako 212. hráče.

Další sezóna, tedy 2000/01 byla taky dalším důležitým milníkem. Ano, kromě velmi vydařeného angažmá v Shawinigan Cataractes (také QMJHL), kde si připsal neuvěřitelných 120 bodů v 55 zápasech (56+64) taky poprvé reprezentoval. A to přesně na Mistrovství světa do 21 let. Zde odehrál 7 zápasů ale vstřelil pouhý jeden gól a 2 připravil.

Další důležitá sezóna je sezóna 2001/02. V tomto roce poprvé nastoupil k utkání v NHL. Střídavě hrál také na farmě – Hershey Bears. V NHL ale odehrál fantastických 52 zápasůˇ(+ 9 v play-off) a v nich si připsal 30 bodů. Na nováčka velmi slušná bilance. V další sezóně odehrál za Colorado 66 zápasů a připsal si shodně 30 bodů. Následně byl ale vyměněn do Caroliny, kde odehrál dalších 10 zápasů, kde 5x skóroval. Ani Colorado ani Carolina se ale neprobojovaly do vyřazovací části NHL. Důležitou událostí bylo ale jeho první Mistrovství světa „dospělých“, Kde odehrál všech 9 zápasů. Celkově si v reprezentaci za sezónu připsal ještě další 3.

Sezónu 2003/4 odehrál opět v Carolině, kde odehrál 80 zápasů, připsal si ale jen 25 bodů a Hurricanes se ani nedostali do play-off. Další sezónu měla NHL výluku a proto se Vrbata přestěhoval do Liberce. Zde uplatnil svoje schopnosti které získal v nejlepší lize světa a dotáhl Bílé tygry do play-off.

Potom následovaly 3 sezóny v NHL, kde hrál sezónu a půl za Carolinu, potom ji vystřídal za Chicago a to po další sezóně a půl za Phoenix, kde odehrál rok. Během těchto let se ani jednou nepodíval do vyřazovací části o Stanleyův pohár, nemůžeme ale říct, že z hlediska hráče nebyly úspěšné. Ročník si prodloužil třemi zápasy na svém druhém Mistrovství světa (2008) a celkem za reprezentaci odehrál 10 utkání.

Další rok v NHL ale začal špatně a následoval nepovedený přestup do Tampy Bay. Po pouhých 6 bodech z 18 zápasů byl na hostování v Boleslavi a následně v Liberci. Za celý ročník odehrál pouhých 36 zápasů.

NHL kariéru další rok restartoval v klubu Phoenix Coyotes, již neexistujícím klubu, který se přesídlil do Arizony. V třech letech postupně 3x okusil vyřazovací boje. Zde začaly jeho nejlepší momenty v NHL.

Následovala další výluková sezóna, který ale nebyla neodehrána celá. Vrbata za Phoenix nastoupil k 34 zápasům a poté šel do Boleslavi, která v tu dobu hrála druhou nejvyšší českou ligu. Za ní ale odehrál jen 2 zápasy. Zahrál si ale na svém třetím a posledním mistrovství světa kde odehrál 8 zápasů a už s áčkem na hrudi.

Novou sezónu 2013/14 odehrál také v Phoenixu, ale tým se nedostal do play-off a Vrbata ho po konci vyměnil za Vancouver. Zde hrál 2 sezóny, v té první postoupil do vyřazovací části, v druhé nikoliv. Tahle sezóna nebyla tolik vydařená a v NHL už působil opět tým Coyotes, již ale Arizona a Radim Vrbata se rozhodl vrátit se tam, „kam patřil“. V Arizoně odehrál 81 utkání, dokonce jako asistent. Tým se ale neprobojoval do play-off a Vrbata tak ještě na sklonku své kariéry zkusil změnu.

Jeho poslední rok v NHL byla sezóna 2017/18 a to v týmu, kde ještě nebyl – ve Floridě Panthers. Zde už ale nedostal takový příděl zápasů, odehrál jich jen 42 a zaznamenal již pouze 14 bodů. Po sezóně se rozloučil a ukončil aktivní hráčskou hokejovou kariéru.

Radim Vrbata, jak sám řekl, vždy snil o návratu domů, do Boleslavi. Po sezóně již ale cítil, že tělo i hlava je proti a proto se rozhodl pro úplný konec. Jak jste se už ale jistě dočetli, Radimova kariéra byla velmi úspěšná.

 

Shrnutí:

NHL: 1057 zápasů, 284 branek, 339 asistencí

QMJHL: 128 zápasů, 107 branek, 147 asistencí

ELH: 63 zápasů, 30 gólů, 26 asistencí

Mistrovství světa: 27 zápasů, 10 gólů, 7 asistencí

Reprezentace: 48 zápasů, 19 gólů, 13 asistencí

Strhující závěr nestačil, silný ročník juniorů končí už ve čtvrtfinále

Druhá hodina ranní odbila a fanoušci se začali scházet u televizních obrazovek a sociálních sítí, aby společně drželi palce českému týmu, na který čekala těžká zkouška. Bilance s Američany byla velice nepříznivá. Dokonce pokud bychom sečetli výsledky vzájemných zápasů od „osmnáctek“ až po „A“ tým, došli bychom k hrozivému poměru 8:1 pro Spojené státy. Jen jednou jsme z posledních devíti soubojů odešli jako vítězové a to na Zimních hrách v Pchjongčchangu 2018, kde jsme ve velkém drama vyřadili USA 3:2 po samostatných nájezdech a s velkou slávou postoupili do semifinále.

Do utkání tak nastoupil jako favorit soupeř a Češi mohli podle papírových předpokladů jen překvapit. Ve hře bylo ale více. Parta okolo velkých talentů se sešla v juniorech naposledy spolu a všichni moc chtěli jít do bojů o medaile. I hlavní trenér Václav VARAĎA věděl, že není na co čekat a odhodlal se k odvážnému kroku. Do elitního útoku postavil trojici Martin NEČAS – Filip ZADINA – Martin KAUT, tedy to nejlepší, co má národní tým v této kategorii k dispozici.

(foto: iihf.com)

Zápas nezačal z našeho pohledu nejlépe. Američané rozjeli v našem obranném pásmu kolotoč, jehož tempo nám dělalo velké problémy. V úvodu bitvy náš kouč ukázal českou chytrost. VARAĎA vynechal čtvrtý útok PLÁŠEK – POUR – KERN a zaskočil soupeře, když na jeho čtvrtou pětku naskočil náš hvězdný první útok. To byl první světlý okamžik, kdy jsme Američany na okamžik přehrávali. Komplikace přišla na začátku šesté minuty, kdy došlo ke špatnému střídání, hráli jsme v šesti a trest šel odsedět JENÍK. V oslabení Češi odrazili několik velkých šancí USA a udrželi nerozhodný stav.

Velké problémy nám dělala bratrská dvojice Jack a Quinn HUGHESOVI. Především první jmenovaný si dělal s naší obranou, co chtěl, ukázal obrovský talent a naznačil, že na dalším draftu NHL bude útočit na ty nejvyšší pozice. Bezbrankový stav ale netrval dlouho. V čase 12:12 se před branku dostal Noah CATES, jenž ukázal šikovné ruce a poslal Američany do vedení. – 0:1. Horké chvilky tak pokračovaly, ale Dostál už si své tyče pohlídal. Naopak v závěru se ještě do dobré šance dostal LAUKO, ale nepříjemná střela vyrovnání nepřinesla.

(foto: iihf.com)

Do druhé části jsme vstoupili o něco lépe. Ondřej MACHALA ujel americké obraně, ale v bezprostřední blízkosti přestřelil! Bohužel další úder na sebe nenechal dlouho čekat. Rozhozené české obrany využil Josh NORRIS, v samostatném úderu nedal našemu brankáři šanci a zvýšil na rozdíl dvou gólů. – 0:2. Ve 32.minutě se do velké příležitosti dostal ŠALDA, ale gólman PRIMEAU naneštěstí vyrazil špičkou hokejky. Počet střel na americké straně nadále rychle rostl, a tak především díky Dostálovi jsme do závěrečné periody drželi naděje na postup.

Třetí třetina byla dvacetiminutovkou českého brankáře. Hokejisté USA zvyšovali tempo a najednou byli lepším týmem snad o několik tříd. Po dvou minutách se k tvrdé střele dostal ZADINA, puk však letěl jen těsně nad branku. Poté předvedl zákrok zápasu DOSTÁL a byli jsme stále ve hře. Ani následující minuty si naše obrana neoddychla. Muž v našem brankovišti nadále předváděl neskutečné zákroky a čeští komentátoři nešetřili chválou. Vždyť krátce po začátku třetí části měla naše opora na kontě už 30 zákroků! 10 minut před třetí sirénou jsme stále drželi hratelný stav 0:2, především díky našemu hrdinovi, který odchytal snad životní třetinu!

(foto: iihf.com)

Až po více než 50 minutách hry jsme se konečně dočkali první přesilové hry. V čase 51:29 přišel moment, který snad i stál českým fanouškům za ponocování. JENÍK zpoza branky přihrál k mantinelu NEČASOVI, ten našel mezi kruhy Martina KAUTA a Češi si mohli poprvé zakřičet GÓÓÓL! – 1:2. Robert ZÁRUBA si neodpustil další hlášku a zakřičel: „Martin KAUT, není OUT!“ Radost to byla obrovská a kupodivu začal úplně jiný zápas. Najednou se našim lvíčatům nalila krev do žil a výkon šel každou chvíli nahoru.

(foto: iihf.com)

Netrvalo to dlouho a bylo to Česko, kdo diktovalo tempo hry. Vzhledem k průběhu utkání bylo neuvěřitelné, že naši mladíci ztrácí jediný gól minimálně na vynucení prodloužení. Začalo to být drama. Velká škoda následného vyloučení, kdy KAUT neudržel nervy a obral svůj tým na drahocenné 2 minuty. Euforie národního týmu se ukázala i v početní nevýhodě, kdy jsme se odvážně pustili do útoku a vytvořili si několik střeleckých pokusů. Čas se neúprosně krátil, Češi si vzali time-out a šli do vabanku hry bez brankáře. Hra se vrátila do našeho útočného pásma, kde jsme zamkli soupeře, ale vyrovnání už jsme se nedočkali. V čase 59:22  pak přes celé kluziště přesně zamířil Alexander CHEMELEVSKI a pečetil postup USA. – 1:3.

(foto: iihf.com)

Pohled na zdrcené české hokejisty vháněl slzy do očí, zklamání bylo veliké. Našim reprezentantům nelze upřít snaha a obětavost, kterou předváděli po celý souboj. Soupeř byl ale všude o krok dřív a zaslouženě postoupil. Nejlepším hráčem zápasu byl naprosto po zásluze vyhlášen čaroděj Lukáš DOSTÁL, který vykouzlil přes 40 zákroků, ze kterých nad řadou z nich zůstával rozum stát. Jelikož se český tým se šampionátem loučí, byli vyhlášeni i nejlepší hráči našeho týmu celého mistrovství. Vybranou trojicí byla sestava Lukáš DOSTÁL – David KVASNIČKA – Martin KAUT.

(foto: iihf.com)

Před touto vrcholovou akcí hráčů do 20 let se mluvilo o tom, že jestli máme dosáhnout na medaili, bude to teď, nebo nikdy. Doufejme, že se média budou mýlit a dosáhneme nějakého úspěchu. Třeba už na příštím světovém šampionátu 2020, kdy dějištěm bude Česká republika (Ostrava, Třinec). Nezbývá nám, než věřit, že si lvíčata nechávají medailovou radost až na duely před domácím publikem. Hoši děkujeme.

Dánové ani ve čtvrtém utkání nevstřelili branku a Češi jsou ve čtvrtfinále

Naprostý unikát se letos podařil dánskému týmu. Ten vyšel ve všech čtyřech dosavadních zápasech gólově naprázdno a do bojů o udržení s Kazachstánem bude muset svoji ofenzivu výrazně zlepšit. To český výběr si v poklidu došel pro druhé vítězství, konečně se podařilo prolomit přesilovkové trápení a postupně po gólech LAUKA, NEČASE, KAUTA a KRÁLE Češi zvítězili 4:0 a ve vyřazovací části narazí na Spojené státy. (Kuba)

Česko – Dánsko 4:0 (2:0, 1:0, 1:0)
Branky a nahrávky: 9. Lauko (Hrabík), 12. Nečas (F. Zadina, Kvasnička), 29. Kaut (Kondelík, Nečas), 58. F. Král (Bukač, Kern). Rozhodčí: Staňo (SR), Ingram – Chaput (oba Kan.), Oliver (USA). Vyloučení: 7:5. Využití: 2:0. Diváci: 10 204.

Kanada si díky zvládnuté první třetině došla pro tři body

Tak ani dnes to bohužel na body stačit nebude. Česká dvacítka prohrává i s jasně lepší KANADOU, která v zápase dominovala a naše hokejisty k ničemu nepustila. Jediným střelcem našeho výběru byl Ondřej MACHALA. Dívali jste se? Jak se vám zápas líbil/nelíbil? (Jirka)

Kanada – ČR 5:1 (3:1, 1:0, 1:0)
Branky a nahrávky: 7. Comtois (Tippett, Phillips), 12. Leason (T. Smith, Frost), 17. Lafreniere (Studnicka, Brook), 35. Entwistle (Veleno, Studnicka), 50. Frost (Suzuki, T. Smith) – 7. Machala (J. Jeník). Rozhodčí: Anderson (USA), Heikkinen – Nikulainen (oba Fin.), Goljak (Běl.). Vyloučení: 3:5, navíc M. Kaut, Nečas (oba ČR) oba 10 min. Využití: 2:0. Diváci: 17.012.