Archiv autora: Honza Sim

Jak vypadala kariéra Mariána Hossy a co vedlo k jejímu předčasnému konci?

(foto: eu.usatoday.com)

Pokud se člověk alespoň trochu zajímá o hokej, tak určitě musí znát Mariána Hossu! Slovenský útočník, který strávil několik sezón v NHL, kde dokázal v dresu Chicaga vyhrát třikrát Stanley Cup. Kde ovšem Marián s hokejem začínal a co vedlo k tomu, aby předčasně ukončil svoji kariéru? Na to všem se podíváme v dnešním článku!

Continue reading “Jak vypadala kariéra Mariána Hossy a co vedlo k jejímu předčasnému konci?”

Exotické hokejové soutěže #1 – Španělská liga. Málo týmů, spousta gólů

(foto: fedhielo.com)

Každý fanoušek v Česku určitě sleduje svůj tým napříč několika soutěžemi od nejvyšší až po amatérské. Kromě nich svůj čas věnuje koukáním na NHL, či KHL. Milujeme Hokej proto nabízí pohled i do exotických hokejových zemí, o kterých možná ani netušíte, že nějakou ligu mají. V prvním díle se vydáme do slunného Španělska.

Continue reading “Exotické hokejové soutěže #1 – Španělská liga. Málo týmů, spousta gólů”

Extraliga ruší baráž. Dobrý krok a nebo cesta do pekel?


Autor: Pavel Mandát (foto: hockeyshot.ca)

Na počátku února rozpoutal prezident ČSLH Tomáš Král debaty o zrušení extraligové baráže, kterou chtěl nahradit přímým postupem do nejvyšší soutěže, respektive samozřejmě i přímým sestupem.  Tento krok se však nezdál jako reálný, neboť naprostá většina extraligových klubů byla proti. Přesto Tomáš Král tento svůj záměr nakonec prosadil, v následujícím článku si zkusíme rozebrat, zda je to dobrý krok a nebo nikoliv.

Klubům navzdory

Debaty o zrušení baráže se letos neobjevily poprvé, už loni přišly s touto myšlenkou možná trošku překvapivě Karlovy Vary. Ty ústy svého majitele Karla Holoubka tvrdily, že by přímý postup byl sportovně nejspravedlivější cestou, nutno podotknout, že Západočeši tento záměr přednesli v době, kdy jakožto lídr druhé nejvyšší soutěže útočili na postup do extraligy. Tak či tak tehdy bylo všech 14 klubů nejvyšší soutěže rezolutně proti, a tak byla myšlenka smetena ze stolu. Letos se o stejnou věc pokusil již zmíněný Tomáš Král, přičemž na začátku února tvrdil, že pro tento krok získal o poznání větší, leč stále nedostatečnou podporu. To se potvrdilo.  Se zrušením baráže souhlasil především Liberec, Kometa Brno, Sparta, Chomutov, Karlovy Vary a Vítkovice což je stále extraligová menšina. Tomáš Král nicméně má pravomoc prosadit si dané kroky i bez souhlasu APK (asociace prof. klubů) a ačkoliv sám tvrdil, že nechce jít proti extralize, nakonec přesně tento krok učinil. Zavedení přímého postupu a sestupu z nejvyšší soutěže totiž protlačil na zasedání výkonného výboru hokejového svazu bez většinové podpory APK. To samozřejmě vyvolalo poměrně velkou vlnu nevole, asi nejostřeji se na adresu svazového šéfa vyjádřil majitel Hradce Králové Miroslav Schön, jenž ve svém vyjádření zmínil velkou nelibost a uvedl, že se Tomáš Král zpronevěřil českému hokeji. Zároveň dodal, že bude se svými právníky hledat cestu, jak toto rozhodnutí zvrátit. Podle jeho slov by extraligu měl hrát pouze tým, který si účast v elitní tuzemské soutěži vybojuje v přímé konfrontaci s jejím nejhorším týmem. Další odpůrci tohoto kroku uvádějí diváckou atraktivitu barážových bojů, nebo brzký konec sezony pro některé týmy z nejvyšší soutěže.

Dárek pro účastníky 1. ligy

Největší radost mají ze zrušení baráže pochopitelně ambiciozní prvoligové kluby, mezi které řadíme Jihlavu, Kladno, České Budějovice a Vsetín. Tento čtyřlístek má momentálně jako jediný z Chance ligy možnost pomýšlet na extraligu, přičemž nedá se očekávat, že se tato skupina v nejbližší době nějak výrazně rozšíří. Jejich nejčastějším argumentem je náročné play off během něhož často přijdou o vinou zranění o některé důležité hráče, což se pak samozřejmě negativně projeví na možnosti v baráži uspět. Naopak odpadlíci z extraligy se často na baráž systematicky připravují už od ledna, to je i letošní případ Pardubic. Tým z vyšší soutěže pak má nespornou výhodu ve formě ušetřených sil. Na druhou stranu vyřazovací boje Chance ligy mají momentálně jen dvě kola, tedy čtvrtfinále a semifinále, finálové boje se od zavedení prolínací baráže zrušily, jelikož do ní postoupily vždy dva nejlepší týmy z 1. ligy, takže by finále bylo naprosto zbytečným. Z pohledu prvoligistů tak jde o zcela jednoznačné zvýhodnění oproti současnému modelu. Zahrají si tři série a pokud v nich uspějí čeká je vstupenka do následujícího extraligového ročníku.

Sportovně nejspravedlivější cesta? Zdání možná klame

Velké rozbory se vedou kolem tvrzení, zda to je a nebo není sportovně nejspravedlivější cesta. Ti, kteří tvrdí, že ano zmiňují, že klub, jenž celou sezonu vyhrává má právo automaticky se posunout o level výš, to je bez pochyby logická úvaha. Naopak odpůrci zmiňují ošidnosti tohoto řešení. Když se například jakémukoli celku nepodaří začátek soutěže, bude to mít s se smazáním bodového manka velmi těžké. K tomu doplňte, že týmy investují do hokeje ohromné finanční prostředky, takže pád o soutěž níž může mít dopad na celé budoucí směřování dané organizace. Vedení českého hokeje zmiňuje fakt podle něhož zrušení baráže omezí “spekulace” s výsledky, asi nikdo už nechce zažít ostudnou frašku, která se odehrála v předposledním kole loňské baráže, kdy jak Karlovy Vary, tak i Litvínov potřebovaly bod, který si zajistily remízou 0:0. Nebojím se říct, že tehdy šlo o pověstný plivanec do tváří všech fanoušků hokeje, však také příznivci obou mužstev dali tehdy hodně nahlas najevo svou nespokojenost.  Jenže říkám si… jak se asi budou chovat manažeři klubů ohrožených přímým sestupem dejme tomu 10 kol před koncem základní části? Představte si situaci, kdy je tým na 12, 13 a 14 místě v rozmezí pár bodů, k tomu připočtěte strašáka v podobě opuštění soutěže a máme tu koktejl ingrediencí, který může v konečném důsledku znamenat pokus o zmanipulování nejen jednoho zápasu, ale často i celých kol. Nemyslím si, že tohle je něco o co by měla extraliga stát, může to znamenat poškození jejího dobrého jména. Není bez zajímavosti, že naopak nejvyšší fotbalová soutěž od přímého postupu/sestupu pomalu upouští. Zároveň souhlasím s tvrzením některých manažerů, že barážová klání jsou pro diváky nesmírně atraktivní. Zpravidla tyto souboje dokáží naplnit všechny stadiony, je tedy z mého pohledu škoda se jich zbavit. Navíc zrušení baráže sebou nese rovněž eliminaci play out, to znamená, že týmům, které skončí na 11-13 místě skončí sezona velmi brzy, letos by to bylo už 8. března, z mého pohledu bude tímto krokem opět nejvíc ochuzen samotný fanoušek.

Co říci závěrem? Rozhodně si nemyslím, že by bylo zrušení baráže samo o sobě špatné myšleným krokem, nicméně se dle mě jedná o krok neuvážený, respektive nedomyšlený. Nejsem tedy jeho zastáncem. Čas každopádně ukáže, zda šlo o správné rozhodnutí, či nikoliv, jedno je ale jisté – Vedení svazu rozčeřilo tímto rozhodnutím vody, které jen tak neutichnou a navíc leckoho dost možná semelou…

 

Nejproduktivnější cizinec v extralize? Jednoznačně vede americký snajpr Mueller


Autor: Adam Mitáš (foto: bostonglobe.com)

V české extralize nepůsobí jenom čeští a slovenští hokejisté, ale i cizinci. Který z nich se v této sezóně jeví jako ten nejlepší a kdo naopak prozatím zklamal? Na to vše se podíváme v dnešnímu článku o zahraničních hráčích!

V české nejvyšší soutěži máme možnost vídat hokejisty z několika zemí. Když opomineme Čechy a Slováky, tak se v Česku na stadionech představují Rusové, Lotyši, Švédi, Američani, Slovinci, Kanaďani, Francouzi, Bělorusové ale také třeba Fin, Nor, Ital a dokonce i hráč z Polska. V dnešním článku se podíváme na ty, kterým se v Česku daří nejvíce.

Jasné prvenství drží americký forvard Peter Mueller, jenž hájí barvy brněnské Komety. Třicetiletý útočník do české extraligy přišel teprve po minulé sezóně, ve které hrál v rakouské EBEL lize za Salcburk, kde dokázal za 57 utkání nasbírat devětapadesát bodů. V probíhajícím ročníku opět ukazuje zkušenosti, které nasbíral po několika sezónách strávených v NHL. V tabulce produktivity se drží na čtvrtém místě a je velmi důležitým článkem brněnské ofenzivy, což ho dělá zajisté nejlepším cizincem v tomto ročníku.

Mezi Muellerem a dalším hráčem je v tabulce produktivity obrovská mezera! Dalším hráčem v pořadí je sedmadvacetiletý lotyšský obránce Ralfs Freibergs, který v extralize nastupuje za Zlín. Reprezentant Lotyšska přišel do Česka po angažmá v ruské KHL a v extralize nastupuje již druhou sezónu v řadě. Ve Zlíně v této sezóně předvádí vcelku stabilní výkony, což dokazuje to, že nastupuje v první lajně.

Prvním kanadským hráčem, kterého od vrcholu tabulky nejproduktivnějších hráčů najdeme je obránce pražské Sparty Jeremie Quellet-Blain, který do hlavního města přišel před sezónou z rakouského Innsbrucku. Tento šestadvacetiletý bek působí ve Spartě tedy pouze jednu sezónu, ve které se musí zatím vcelku daří. Jen nejproduktivnějším bekem Pražanů a ukazuje, že je důležitým článkem celého mužstva.

Poslední jmenovaný zůstává prozatím za očekáváním. Nejeden by tipoval, že se Roberts Bukarts bude pohybovat v tabulce produktivity okolo předních příček. V minulé sezóně ve Zlíně se mu dařilo střelecky skvěle, když za 54 odehraných utkání nastřílel 21 branek a na dalších devětadvacet přihrával, ovšem po příchodu do Třince šly jeho výkony spíše směrem dolů. Za Oceláře odehrál v probíhajícím ročníku 33 utkání, ve kterých nasbíral devatenáct bodů, což není špatné, ale oproti výkonům, které předváděl ve Zlíně o stupeň horší. Prozatím nepomáhá ani výměna do Sparty, kde se lotyšskému útočníkovi nedaří zcela tak, jak by chtěl a očekával.

Statistiky tedy zcela ovládá americký útočník Mueller, ovšem i řada dalších hráčů je klíčová pro svůj tým. Z těch jmen, která tu nezazněla je to třeba kanadský útočník Werek, lotyšský útočník Kulda nebo také italský forvard Brian Ihnačák, kterému se po příchodu do Pardubic daří skvěle.

 

 

 

 

Čeští hráči – kvalitní značka v KHL


Autor: Dan Kadlec (foto: rsport.ria.ru)

Mezinárodní lize KHL zatím, poměrně očekávaně, vládnou kluby CSKA Moskva a SKA Petrohrad. Příjemným překvapením této sezóny je klub Barys Astana, který momentálně vede v Černyševově divizi.

V současnosti působí v KHL 23 českých hráčů, což je hned po kanadských hráčích největší skupina cizinců, kteří nemají v lize vlastní klub. Pro srovnání, v lize působí 21 Slováků. Před Vánoci byla družina českých hráčů ještě o dva hokejisty větší, Matěj Stránský a Rudolf Červený přestoupili do švédské ligy.

Nejvíce z Českých hráčů letos o sobě dává vědět brankář Jakub Kovář, který působí v Jekatěrinburgu. Kovář je v této sezóně 3. nejúspěšnějším brankářem celé KHL s úspěšností zákroků 94,1 %. Lehce lepší jsou už pouze Lars Johanson (SWE) z CSKA Moskva a Igor Shestyorkin z SKA Petrohrad. Na rozdíl od těchto dvou brankářů, má Kovář přibližně dvakrát více startů. Z dalších českých brankářů velmi dobře chrání branku Marek Langhamer, který díky úspěšnosti svých zákroků je lehce pod 93 %. Přes 90 % se dále dostali Alexander Salák (92 %), Dominik Furch (91,3 %) a Dominik Hrachovina (91,1 %).

Čeští hráči nejsou však pouze brankáři, ale i hráči, kteří se snaží udělat co nejhorší den mužům v maskách. Největším takovým postrachem je Jiří Sekáč, pomáhající Kazani. Tento křídelník vstřelil 23 branek a dalších 21 připravil pro své spoluhráče. Není tím pádem asi velké překvapení, že je nejproduktivnějším hráčem v klubu z Tatarstánu. S větším odstupem atakují hranici 30 bodů hráči Tomáš Zohorna (14+15), Michal Řepík (14+13) a Robin Hanzl (9+18).

Většina českých obránců se v +/- hodnocení pohybuje okolo 0, na druhou stranu však pomáhají útočníkům svým ofenzivním stylem hry. Takovým je například Adam Polášek, který je 4. nejproduktivnějším evropským obráncem s 26 body za sedm gólů a 19 asistencí. Bohužel pro Poláška špatně vypadá již zmíněné +/- hodnocení, kde s -14 body patří mezi nejhorší obránce KHL. Horším je například Lukáš Klok ze Slovanu Bratislava s -17 body. Tento fakt spíš potvrzuje herní bídu slovenského klubu.

Doufáme, že co nejvíce českých hráčů dotáhne svůj tým co nejblíže Gagarinovu poháru a zkušenosti z KHL přetaví v úspěchy v reprezentaci.

Svěřenci trenéra Říhy po 25 letech vyhráli Švédské hokejové hry!


(foto: stockholmlive.com)

Čeští hokejisté dokázali po dlouhých pětadvaceti letech vyhrát turnaj v rámci Euro Hockey Tour, který v současné době nese název Beijer Hockey Games. Trenér Miloš Říha nominoval na tento turnaj osvědčené hráče, ze kterých chce postavit kostru na nadcházející mistrovství světa na Slovensku. Jak se celému týmu dařilo a co bylo klíčem úspěchu?

Hned v prvním utkání čeští hokejisté změřili síly s domácím Švédy. Do zápasu vstoupili lépe domácí, kteří se po vyloučení Davida Musila dostali hned ve 3. minutě do vedení, když se po povedené kombinaci trefil Emil Bemstrom. Ještě v první dvacetiminutovce dostali Češi možnost vyrovnání v podobě trestného střílení. Nejmladší z bratrů Zohornových Radim nájezd bohužel neproměnil, a tak šel český národní tým do kabiny za nepříznivého stavu. Ve druhé třetině hokejisté Švédska nabídli českému týmu dvě přesilové hry, které byly do této doby na všech zastávkách v rámci Euro Hockey Tour spíše trápením. Tentokrát se ale ukázalo, že síla by měla být právě v početních výhodách, když se v první přesilové hře trefil nejdříve Marek Kvapil a hned v té další na něho navázal Jan Kovář. Ve 47. minutě přidal po chybě švédských obránců další branku opět Jan Kovář. O čtyři minuty později se českému týmu naskytla další početní výhoda, které trvala díky faulu Lindqvista pět minut. V přesilové hře se potřetí trefil Jan Kovář a slavil tak svůj první hattrick za národní tým. Švédové tři minuty před koncem věřili v zázrak a odvolali brankáře, čehož využil útočník Jiří Sekáč, který odkrytou branku Švédů bez problémů trefil. Zhruba dvě minuty před koncem utkání se ještě jednou trefili domácí, což už bylo ovšem pouze mírná úprava skóre a čeští hokejisté tak slavili první vítězství.

Švédsko – ČR 2:5 (1:0, 0:2, 1:3)
Branky a nahrávky: 3. Bemström (Holm, Rasmussen), 59. J. Davidsson (Dahlbeck) – 28. M. Kvapil, 37. Jan Kovář (P. Holík), 47. Jan Kovář (Gulaš), 51. Jan Kovář (Zaťovič, Zámorský), 58. Sekáč (Jan Kovář).

Ve druhém zápase čekal české hokejisty tým Finska, který ve svém prvním utkání podlehl ruskému výběru 3:2 po nájezdech. Do branky v tomto zápase také nastoupil poprvé liberecký brankář Roman Will. V první třetině jsme branku ani po vyloučení na každé straně neviděli, i když se Finové po chybě Štencla dostali do obrovské šance, kterou ovšem zlikvidoval skvělým zákrokem Will. Naopak ta druhá byla pro český tým velmi důležitá. Nejprve se v desáté minutě po úniku Holíka a Sekáče trefil druhý jmenovaný a následně v oslabení zvýšil na 2:0 Hynek Zohorna, který se společně se svým bratrem Tomášem dostal do úniku 2 na 1. Druhou třetinu čeští hokejisté střelecky ovládli, když nechali tým pod vedením kouče Jalonena na branku vystřelit pouze čtyřikrát. Do třetiny vstoupili hokejisté Suomi s jasným cílem – vyrovnat, což jim ale hned v šesté minutě po vyloučení Mikaela Ruohomaa znepříjemnil útočník Kazaně Jiří Sekáč. Finové se ovšem nevzdávali a zanedlouho v početní výhodě na Sekáčův gól odpověděli, v 9. minutě se trefil Ville Pokka. I když ve 12. minutě dostal Jan Kovář vyloučení na pět minut + do konce utkání, tak čeští hokejisté nepolevili a ubránili veškerý nátlak Finů.

Česko – Finsko 3:1 (0:0, 2:0, 1:1)
Branky a nahrávky: 30. P. Holík, 34. H. Zohorna (T. Zohorna), 46. Sekáč (Kundrátek, T. Zohorna) – 48. Pokka (V. Leskinen).

Do třetího utkání vstupovali čeští hokejisté s vidinou toho, že už o nic nejde, protože i za cenu prohry skončí český tým na první místě. Navíc tým opustili útočníci Milan Gulaš a Jan Kovář, kteří odletěli odehrát dohrávku šestnáctého kola extraligy proti Spartě. V první třetině ani jeden z týmu neskóroval. První branka utkání padla v 9. minutě, když Čechy poslal do vedení Tomáše Zohorna. Rusové ovšem rychle odpověděli, když se v 15. minutě trefil střelou k levé tyči Andrei Kuzmenko. Ten stejný hráč se trefil ještě zhruba za pět minut a poslal ruský tým poprvé do vedení. Ve třetí třetině se sice český tým hnal za vyrovnáním, ale ani šance v podobě nájezdu, který neproměnil Marek Kvapil nestačila. Rusové přidali ve čtrnácté minutě ještě jednu branku a zpečetili tak svoje vítězství nad českým týmem.

Česko – Rusko 1:3 (0:0, 1:2, 0:1)
Branky a nahrávky: 29. T. Zohorna (R. Koblížek, Zámorský) – 35. Kuzmenko (Okulov), 40. Kuzmenko, 54. Kadějkin (Rafikov, Bereglazov).

Český tým určitě značně zlepšil celý herní výkon oproti ostatním zastávkám v rámci EHT a trenérovi Říhovi se tak začíná značně tvořit kostra týmu pro blížící se mistrovství světa. Kolik hráčů se ovšem nakonec dostane do finální nominace bude hodně záviset na tom, jací hráči dorazí ze zámoří.

Ondřej Pavelec, hvězda, která mohla zářit dál!

(Autor: Šárka Kolková) (foto: elitesportsny.com)

Ondřej Pavelec vítěz AHL 2007/2008, mistr světa roku 2010 a druhý vícemistr světa roku 2011. Jeho hráčská kariéra začala v Kladně, kde hrál za HC Rabat Kladno. Z Kladna se přesunul do pražské Slavie. Největší rozkvět jeho kariéry začal až v roce 2005, kdy byl přijat v draftu prvním kole CHL týmem Cape Breton Screaming Eagles. V klubu odehrál dvě sezóny a v jedné z nich pomohl klubu v sezóně 2006/2007 se dostat do semifinále. Za obě odehrané sezóny byl zapsán do All – Star týmu, dvakrát získal cenu za gólmana s nejmenším průměrem obdržených gólů a stal se čtvrtým brankářem, který toto ocenění získal. Rovněž obdržel cenu za nejlépe bránícího nováčka a nováčka roku. V tomto roce byl  zároveň vyhlášen nejlepším gólmanem na MS do 18 let.

Roku 2007 podepsal kontrakt s Atlantou Thrashers, která později ukončila činnost v NHL. Farmou Atlanty byl klub Chicago Wolves, ve kterém si Pavelec  také zahrál a pomohl týmu vyhrát Calder Cup ve finálové sérii 4:2 proti Wilkes-Barre/Scranton Penguins. Byl třetím gólmanem v historii soutěže, který vychytal maximální počet play off – 16 vítězství. Od té doby na to navázal jen český brankář Michal Neuvirth. V říjnu si poprvé zahrál v nejprestižnější hokejové soutěži proti Tampě Bay Lightning a o měsíc později vychytal proti tomuhle klubu i své první vítězství.

V sezóně 2008/2009 po devíti odehraných utkání za Chicago Wolves se vrátil do nejvyšší hokejové ligy, protože se zranil brankář Kari Lehtonen. Tím si získal pozici v Thrashers a střídal se s Johanem Hedbergem. Svou první nulu vychytal proti Los Angeles Kings. V sezóně 2010/2011 Hedberg odešel do New Jersey Devils a Pavelec se stal jasnou jedničkou. Po zkolabování, které nepřineslo žádné větší zranění, se za dva týdny vrátil zpět a získal druhou pozici nejlepšího brankáře nejvyšší soutěže. Vedení Thrashers se poté přestěhovalo do Winnipegu, kde se vytvořil po 15 letech klub Winnipeg Jets a za tento klub byl Pavelec několikrát oceněn. V červnu 2012 podepsal s klubem pětiletou smlouvou. Po menší pauze v Liberci se vrátil do zámoří, když však zjistil, že výluka stále probíhá, podepsal smlouvu s Pelicans Lahti na šest zápasů. Nakonec se  také zúčastnil Karjala Cupu a Channel One Cupu, kde ovládl všechny statistiky.

Nejlepší období v nejvyšší kanadské a americké soutěži měl bývalý český gólman v sezóně 2014/2015, ve které vychytal pět čistých kont s úspěšností 92%. V dubnu roku 2010 si zahrál svou premiéru v seniorském týmu české reprezentace. První zápas odehrál proti Švédsku a utkání bylo tak vyrovnané, že se muselo rozhodovat až v nájezdech, které Pavelec vychytal, a Češi vyhráli důležitý zápas. Byl nominován na zimní hry v roce 2010 a 2014. Po sezóně 2016/17 mu vedení Jets novou smlouvu nenabídli a Pavelec podepsal smlouvu na rok s Rangers, kde kryl záda Henriku Lunqvistovi a rok poté byl bez angažmá. Dne 20. září 2018 oznámil konec své kariéry.

Ondřej Pavelec patří k nejúspěšnějším brankářům v historii českého hokeje. Získal pro národ dva důležité kovy, zlatou a bronzovou medaili. I když mohl hrát v KHL nebo české extralize, nechtěl žádnou jinou nabídku než z NHL. Nabídka ze zámoří nepřicházela, a proto se rozhodl ukončit hokejovou kariéru.

 

 

SPARTA VZDÁVÁ HOLD!

(autor: Dan Kadlec) (foto: instagram – katkavalentova)

Klub HC Sparta Praha již desátým rokem pořádá akci „SPARTA VZDÁVÁ HOLD“. S takovýmto nápadem přišli jako první hokejový klub v zemi po vzoru z NHL. Klub tímto ocení obětavou práci hasičů, policistů, záchranářů a vojáků. Od 14:30 probíhal slavnostní ceremoniál k uctění 191 obětí integrovaného záchranného systému a Armády ČR. Vedle toho ještě navíc v sousedním obchodním centru Galerie Harfa probíhala prezentace jednotlivých záchranných složek. K vidění byly například zásahové vozy integrovaného systému, nebo některá bojová vozidla armády ČR. Záchranná služba ukázala návštěvníkům vybavení svých sanitek. Dalším velkým tahákem záchranné služby byl sanitní kamion Golem.

Sparta věnovala 533 288 Kč na podporu policistů a hasičů, vojenského fondu solidarity a asociaci zdravotnických záchranných služeb ČR. Tento velký šek osobně předal Petr Bříza. Další peníze se na podobné účely vyberou ještě dražbou dresů a podepsaných puků s motivy akce „Sparta vzdává hold“. Dražba končí 18. února 2019.

Tradičně byl také pořádán hokejový miniturnaj jednotlivých složek integrovaného systému, který letos vyhráli hokejisté Armády ČR.

Soupeřem domácí Sparty byla ve 42. kole Tipsport extraligy byla Škoda Plzeň. Hostující tým měl skvělou první polovinu zápasu a ujal se tak vedení 4:1. Od druhé poloviny zápasu mohli diváci sledovat zápas i na televizních obrazovkách ČT sport. Hokejisté Sparty nejspíše čekali s kvalitní hrou až na diváky u televize a i díky dvěma přesným střelám Rouska tým vyrovnal a poslal zápas až do samostatných nájezdů. Zde však trochu pokazil slavnostní náladu domácích fanoušků plzeňský Čerešňák, který proměnil rozhodující nájezd.