Jak Slovensko vytáhlo Rumunskou popelku do 1.A divize

(foto: IIHF.com)

Estonský Tallinn pořádal od 28. dubna šampionát 1.B divize mužů. Do Pobaltí dorazili reprezentace z nedalekého Polska, Ukrajiny, ale i z Nizozemska, Rumunska nebo vzdáleného Japonska. Nyní se seznámíme s týmy dle celkového pořadí.

Jak již nadpis napovídá, tak rumunské zlato čekal asi málokdo. První zápas po velké bitvě přetlačili Estonsko 4:3 po nájezdech a oba týmy si na začátek turnaje připsali alespoň bod. Druhý hrací den o sobě reprezentace z Balkánu dala již důrazně vědět, když porazila jednoho z největších adeptů na postup z Japonska 3:2, ale to největší překvapení turnaje se stalo na den zamilovaných, prvního máje, kdy senzačně porazili Polsko 3:2 v prodloužení a nyní stačilo pouze kopírovat výsledky Polska. Povedlo se. Ukrajinu deklasovali 5:1 a po zápase s Nizozemskem 3:1 mohla propuknout velká euforie z postupu do 1.A divize. Tomuto úspěchu ze střídačky velel slovenský kouč Julius Penzes, který dřív trénoval Žilinu, Martin, Trenčín a Poprad. Jednoznačně největší hvězdou týmu byl Roberto Gliga, který odehrál 3 zápasy ve švédském Allsvenskanu, nebo švédské juniorce. Na letošním MS pomohl čtyřmi asistencemi. Věc, která ale bude asi nejednomu fanouškovi velice hořká je fakt, že ze 22 hráčů má hned 13 dvojí občanství. Nejčastěji Maďarské (9), dále Ukrajinské (3) a Slovenské.

Druhým týmem na pásce bylo Polsko, které se pokoušelo o návrat do lepší skupiny 1. divize, kde bylo tradičním účastníkem. Polsko vlétlo do turnaje s obrovskou ofenzivní vervou, když Nizozemsko zlikvidovali 8:1 a den poté Ukrajinu 7:3. Celkem na MS vstřelili v pěti zápasech 27 branek, což se jim od roku 1996 povedlo překonat pouze dvakrát. Reprezentaci scházel třinecký Aron Chmielewski, který bojoval v sousední zemi o Masarykův pohár. V týmu však byl jiný hokejista se zkušenostmi s Českou extraligou, Marcin Kolusz. Týmu pomohl 6 asistencemi. Jako zajímavost k němu by se dalo uvést to, že v roce 2003 byl Minesotou draftován do NHL. Po dvou skvělých zápasech přišel však zmíněný kiks proti Rumunsku. Následující den se tento neúspěch projevil i na zápase s Estonskem které s obtížemi porazili 3:2. Poslední zápas již s vědomím nepostupu porazili Japonsko. Velkým příslibem pro Polský hokej by mohl být Alan Laszczarczyk, odchovanec Pirátů Chomutov, který řádí v zámořské OHL.

Bronzová medaile putovala do země vycházejícího slunce. Jak je pro Japonsko v druhé dekádě tohoto století typické hraje MS s hubenými výsledky. Jako zajímavost se dá uvést to, že výsledky Japonska byla výhra, prohra, výhra…, aneb výhra vždy ob zápas. Ve svém týmu měla reprezentace i jednoho pamětníka elitní skupiny MS; Saito Tetsuya se účastnil MS 2003. Jednoznačně nejlepší zápas Japonska byl proti domací reprezentaci, kdy vyhráli 5:2. Překvapivě nejproduktivnější obránce tohoto MS byl právě v japonských řadách. Hiroto Sato zaznamenal 1+5 a byl tak zároveň nejproduktivnějším hráčem týmu.

Výkonnostně hůř na tom bylo domácí Estonsko, které však na své poměry zahrálo velmi dobře. K udržení v první divizi je dovedl finský trenér Jusi Tumpamaki. Estonsku se vydařil vstup do turnaje proti Rumusku. Poté si připsali velice důležitou výhru nad Nizozemskem 4:1 a turnaj zakončili výhrou 4:3 v prodloužení nad Ukrajinou. Estonsko měla v týmu pouze tři hráče s dvojím občanstvím, což by díky jejich poloze čekal tak nízký počet asi málokdo. Jednoznačným tahounem týmu byl Robert Rooba, který dal 4 branky. Této hráč je trvalým členem týmu JYP z Finské nejvyšší soutěže, kde si letos připsal v 55 zápasech 25 bodů.

Ukrajinský hokej je dlouhodobě na ústupu. To potvrzuje letošní velké problémy se udržet alespoň v 1.B divizi. Přitom mají v týmu ještě pamětníka Andreje Mikonova, který společně s Ukrajinou dali elitě sbohem v roce 2007. Herní bída je podtržena zejména špatnou obranou. Poslední tři šampionáty navíc končili s pasivním skóre. Současnou oporu reprezentace tvoří hráči z 1. Slovenské ligy, Polské, Ukrajinské či Rumunské extraligy. V této divizi je udržela jen drtivá výhra 8:1 nad sestupujícím Nizozemskem.

Nizozemsko je další země, kde je hokej na ústupu. Bohužel tato země se opět vrací do 2. divize. Reprezentace prochází generační obměnou, což dokazuje věkový průměr 23,6 roku. Je pravdou, že jeden jejich hráč, Steve Mason působí v NLA, ale jeden hráč nedokáže táhnout celý tým, když se navíc jedná o hráče spíše defenzivního typu. Své reprezentaci pomohl 1+1, ale uškodil 14 trestnými minutami. I přes sestup byla na MS jednou slyšet hymna ze země tulipánů, když porazili Japonsko 3:2, to však k udržení nestačilo. Nyní můžeme Nizozemsku pouze popřát úspěšn boje ve 2. divizi.

Komentáře