Je jasno! Kladno se vrací mezi elitu, Chomutov padá o soutěž níž!

(foto: acturepark.dk)

Do konce letošní baráže o účast v příštím extraligovém ročníku sice ještě chybí odehrát dva zápasy, nicméně vše zásadní a podstatné je rozhodnuto už teď. K extraligovému ročníku s číselným označením 2019/2020 nastoupí Dynamo Pardubice, respektive Rytíři Kladno. Naopak Chomutovu a Českým Budějovicím zbude pouze druhá nejvyšší soutěž.

Svoji příslušnost mezi elitou tak dokázaly uhájit Pardubice. Východočeský klub, který prožil patrně nejhorší sezonu ve své historii, jenž je poznamenána nejedním skandálem zvládnul načasovat formu naprosto ideálně. Družina vedená Ladislavem Lubinou defacto vypustila závěr základní části, což sice Perníkářům přineslo spoustu porážek v řadě, nicméně zároveň jim to umožnilo kvalitně se připravit na boje o bytí a nebytí. Dynamo díky této strategii rovněž ušetřilo fyzické síly, a to také hrálo svoji roli, zvláště v porovnání s chomutovskými Piráty, ale o tom v další části článku. Nyní se vraťme zpět k Dynamu, to udělalo zásadní krok ke své záchraně během samotného úvodu barážové skupiny, neboť dokázalo ovládnout první čtyři utkání této fáze sezony, navíc s plným počtem dvanácti bodů. Od tohoto momentu Pardubice v podstatě svou pozici bezpečně kontrolovaly.  Na rozdíl od základní části se Východočeši mohli spolehnout na kvalitní výkony brankáře Kacetla, ten se většinu tohoto ročníku trápil, nicméně během úplného závěru sezony chytal takřka bezchybně. Dalším tahounem nepochybně byl a stále ještě je slovenský útočník Marek Hovorka. Čtyřiatřicetiletý forvard dorazil do Pardubic až v průběhu letošní sezony z ruského Vladivostoku a jak se ukázalo, šlo o opravdovou trefu do černého, alespoň s ohledem na barážové bitvy. Právě ty totiž dokázal zkušený matador rozhodovat, však také patří mezi nejlepší střelce letošní prolínací soutěže. Ve velmi dobrém světle se jevili rovněž mladíci Liboš Horký a Jordan Perret, přičemž oba letos prožívají turbulentní ročník. Prvně jmenovaný měl patřit k mladým puškám Komety Brno, jenže pod Špilberkem se mu nedařilo podle představ.  Za vše hovoří čísla, jednadvacetiletý junák nasbíral v modrobílém dresu během 24 střetnutí výrazně dietní bilanci 1+1.  To se přestalo zamlouvat Liboru Zábranskému, jenž svého mladíka vytrejdoval právě na Východ Čech, pro zajímavost získal za něj Tomáše Vondráčka, jenž ať odejde kamkoliv, vždycky se nakonec vrátí do Brna. Sága jeho odchodů a příchodů z, respektive do jihomoravské metropole, zdá se být nekonečná. Možná, že kdybychom žili v jižní Americe, stalo by se jeho kariérní putování námětem některé místní telenovely… kdo ví. Každopádně Horký byl dalším důležitým článkem pardubické záchranářské mozaiky. Svojí troškou do mlýna přispěli taktéž veteráni Sýkora a Rolinek, zahanbit se navíc nenechal ani cestovatel Ihnačák. Suma sumárum ve městě perníku si můžou pořádně zhluboka oddechnout. Zpackaná sezona totiž naprostým fiaskem v podobě sestupu neskončí. A nutno říct, že zaslouženě, východočeši byli v baráži nejlepší.

Druhou extraligovou místenku s označením 2019/2020 si pro sebe rezervovalo Kladno. Rytíři přitom nebyli v průběhu letoška považování za největší aspiranty na postup. Vždyť z jejich kádru zmizel během léta respektovaný kouč Hořava, navíc Středočechům dalo sbohem hned několik hráčských opor, za všechny jmenujme Jana Kloze, Davida Tůmu, Petra Štindla, nebo Davida Šticha. Celkem logicky tak odborná veřejnost upnula svůj zrak spíše k Českým Budějovicím, Jihlavě, potažmo Vsetínu. Navíc návrat Jaromíra Jágra do zápasového vytížení se neustále oddaloval. Slavnou osmašedesátku sužovaly zdravotní trable takřka celou základní část, nicméně nakonec se neslavnější český hokejista svého návratu mezi mantinely dočkal´, jeho parťákem v elitním kladenském útoku se stala další hvězda nejen českého hokeje a sice Tomáš Plekanec. Ten letos ukončil svoje dlouholeté angažmá v NHL a vrátil se domů, pomoci Rytířům k návratu mezi elitu, přičemž toto duo řádilo v barážových zápasech jako pověstná černá ruka. Jsou to právě oni, kdo mají zásadní podíl na kladenské úspěšné jízdě. Dokázali být rozdílovými hráči, jenž zvrátili těsné zápasy na stranu kladenského celku. Nebojím se říci, že jejich anabáze dokázala jinak průměrné mužstvo, které by dost možná v baráži neuspělo dostat na vyšší level. A to nejen na ledě, ale i v kabině. Jágr s Plekancem mají dohromady přes dva tisíce startů v nejprestižnější hokejové lize světa, což musí být někde znát, jejich profesionalita, přístup či zkušenosti byly primárním faktorem kladenského návratu. Mladý celek Rytířů za nimi šel jako stádo za svým pasáčkem, všichni podřídili vše svému cíli a ten se jim nakonec podařilo splnit. Takové vůdce zkrátka neměl žádný z jejich soupeřů, obzvláště ne ti, kteří v tabulce skončí na třetím, potažmo čtvrtém místě. Sedmačtyřicetiletý bard Jágr tak opět ukázal, že ještě rozhodně nepatří do starého železa. Rychlost sice už přirozeně nemá srovnatelnou s o 20-30 let mladšími hráči, nicméně jeho přehled a hokejové myšlení jsou stále jedinečné. Pokud byste měli vybrat někoho, na koho by nejlépe pasovalo rčení zlaté české ručičky, měl by to být právě Jágr, jelikož jeho ruce jsou opravdu ze zlata. Svoji třídu stylově ukázal během postupového zápasu na ledě Českých Budějovic. Soubor svého kamaráda Václava Prospala zničil čtyřmi góly, právě tohle bylo pomyslné razítko na kladenskou extraligovou radost. Celou situaci okomentoval na pozápasové tiskové konferenci poměrně trefně i sám Prospal, když řekl „Jágr je jedinečný, ale kde máme nastupující generaci?“. To už je každopádně téma pro některý z dalších článků.  Jaromír Jágr je tak či tak s deseti góly, dvě kola před koncem baráže, jejím nejlepším střelcem.

Černého Petra si tak vytáhl Chomutov s Českými Budějovicemi. Piráti letos prožili mimořádně těžký ročník, na jehož začátku nebylo jisté ani to, zda do extraligy vůbec nastoupí. Finanční problémy klubového majitele Veverky a jeho firmy Noen se zákonitě promítly rovněž do ekonomické kondice hokejového klubu. To mělo za následek nedobrou atmosféru, jenž se kolem Severočechů během sezony stupňovala, organizace s Pirátem ve znaku ke všemu nedokázala plnit své závazky v čas a hráči tak nedostávaly smluvené výplaty, což vygradovalo těsně před koncem přestupového období, kdy reálně hrozila stávka celého mužstva. Ta se nicméně nakonec neuskutečnila, avšak dluhy v plné míře urovnány rozhodně nebyly. Finanční handicap Pirátů opakované potvrzoval prohlášeními do médií rovněž klubový manažer Stanislav Mikšovic. Je otázkou, jestli se chybějící peníze na výplatní pásce podepsaly na sortovních výkonech chomutovského celku, co se na nich, ale rozhodně podepsalo byla nepříjemná salmonelóza. Právě tahle nemoc postihla kabinu Severočechů těsně před startem barážových klání. Někteří z hráčů během ní ztratily 6-10 kilogramů své tělesné váhy a zkuste pak v takovém stavu odevzdat maximální sportovní výkon, ve dvanácti za sebou rychle jdoucích utkáních. Zkrátka nemožný úkol, anglicky řečeno mission impposible.  Stmelovací svačinka tak hokejový Chomutov stála pekelně draho, neboť tatarák, který byl hráčům naservírován a z něhož vzešla nákaza salmonelou, se ukázal jako předzvěst pirátského extraligového konce.  Je otázkou, co bude s klubem dál. Majitel Veverka v organizaci dle posledních zpráv po sezoně končí a jiný movitý investor, je prozatím zdá se v nedohlednu. Pod tíhou všech těchto okolností, lze jen těžko říci, zda budou Piráti v příští sezoně aspirovat na návrat do nejvyšší soutěže.  Za jisté však můžeme považovat konec Vladimíra Růžičky staršího na jejich střídačce. Uznávaný kouč je s ohledem na následující ročník nejvíce spojován s Kladnem, Kometou Brno a Litvínovem. Kam někdejší reprezentační trenér zamíří?

V našem barážovém resumé se zbývá podívat na zoubek už pouze českobudějovickému Motoru.  Svěřenci Václava Prospala plnili od samého začátku prolínací soutěže roli jakéhosi otloukánka. Jednoduše řečeno chyběla jim kvalita. Mladý jihočeský soubor postrádal pávě takové vůdce, jakými byli na Kladně Jágr s Plekancem. Absence rozdílových hráčů znamená pro České Budějovice poslední příčku v barážové tabulce, během deseti střetnutí  získal jejich tým pouhé dva bodíky. To samo o sobě hovoří za vše. Motor si tedy bude muset na svůj extraligový návrat minimálně ještě rok počkat.

Komentáře