Třikrát blízko smrti. Neuvěřitelný příběh Clinta Malarchuka

(foto: buffalonews.com)

22. března 1989. Datum, které se hrůzným způsobem zapsalo do dějin NHL. V utkání mezi Buffalem a St. Louis se odehrála děsivá scéna. Při obyčejném souboji se do sebe v rychlosti zaklesli obránce domácích Uwe Krupp a útočník Steve Tuttle, který při pádu prořízl krk brankáři Sabres – Clintu Malarchukovi. Z jeho krku začala okamžitě tryskat krev. Šlo o vteřiny, jen díky včasnému zásahu trenéra Jima Pizzutelliho a lékařům dokázal Kanaďan přežít. Nicméně to není konec příběhu.

Clint Malarchuk, který má ukrajinské kořeny, se narodil 1. května 1961 v Grande Prairie, Alberta, Kanada. Od útlého věku tíhl k hokeji, jenž mu pomáhal vypořádat se s poměrně těžkým dětstvím. Jeho otec pod vlivem alkoholu terorizoval rodinu, ta tehdy neměla moc peněz.

Jako dvacetiletý se dočkal draftu, po sezónách v kanadské juniorce si jej ze 74. pozice vybral Quebec Nordiques (předchůdce Colorado Avalanche). Během několika let se dokázal vypracovat do pozice jedničky, přesto byl vyměněn. Sezónu 1986/1987 začal ve Washingtonu, který za něj obětoval Gaétana Duchesna, Alana Hawortha a volbu v prvním kole draftu, ze které si Nordiques vybrali známé jméno – Joe Sakica.

Ve Washingtonu odchytal sto zápasů a mířil do Buffala, a to právě v oné sezóně 1988/1989, která mu změnila život. Pro server theplayerstribune.com uvedl Clint Malarchuk, že poté, co mu brusle soupeře přeřízla krk, myslel na dvě věci. Že nechce umřít na ledě a musí se dostat pryč, protože utkání v televizi sledovala jeho matka.

„Terry Gregson byl ten večer rozhodčím a nikdy nezapomenu na to, jak ke mně přijel. Když mě viděl, zbělal mu obličej a křičel okolo sebe na každého, aby donesli nosítka, jinak zemřu. Potom pro mě vše ztichlo. Ok, takže takhle vypadá smrt, žádná bolest, zvuky, prostě nic,” řekl Clint Malarchuk.

(foto: newstartrecoverysolutions.com)

V hledišti následkem hrůzného okamžiku údajně omdlelo 11 lidí, tři hráči na ledě zvraceli. Mezitím se bojovalo o brankářův život, jehož z výstroje doslova vystřihávali. „To je můj hrudní chránič, sedí mi úplně přesně a potřebuju ho, co děláte?” komentoval po letech Kanaďan, co se mu v ten okamžik honilo hlavou.

A právě hlava je v další části jeho života důležitou. Krk zašilo 300 stehů, ale psychickou bolest nikdo nenapravil. Tu si však Clint Malarchuk zprvu nejspíš neuvědomoval.

Deset dnů po srážce s bruslí soupeře stál opět na ledě. „Mohl jsem si dát delší pauzu, ale chtěl jsem všem ukázat. Jedna z prvních věcí, kterou jsem udělal, bylo, že jsem si promluvil s Jacquem Clouierem, jenž musel zápas se St. Louis dochytat. Vyprávěl mi, jak se mu třásly nohy poté, co jel do brankoviště, které bylo sotva čisté od množství krve,” vzpomíná Clint Malarchuk.

Začátkem nové sezóny si kanadský brankář uvědomil, jak velké štěstí měl, že přežil. Začaly přicházet deprese a paranoia. Postupem času se Clint Malarchuk dostával do fáze, kdy přestával fungovat. Kdy přestával rozlišovat realitu od fikce. Začal mít noční můry, zdálo se mu právě o onom momentu. Kvůli tomu trpěl i nespavostí.

Vše vyvrcholilo po jedné párty, kdy nespal několik dní v kuse. Rozhodl se vzít si prášky na bolest a zapít je lahví alkoholu. Nebyl to pokus o sebevraždu, chtěl se prostě jen vyspat. Místo toho se mu zastavilo srdce. Měl štěstí, že ho doktoři v nemocnici dokázali oživit, dostal psychologa, kterému se svěřil se svými démony. „Prostě jsem se vyprázdnil, vše jsem mu řekl. Bylo to tak zlé, že když jsem v televizi viděl film s nevěrou, měl jsem panický strach, že mě žena podvádí,” tvrdí bývalý brankář, kterému byla diagnostikována obsedantně kompulzivní porucha.

(foto: ctvnews.ca)

V roce 2008, 19 let poté, co Clint Malarchuk bojoval na ledě o život, se podobná situace stala Richardu Zedníkovi, tomu krk bruslí rozřízl spoluhráč. Právě tato situace měla na rodáka z Alberty obrovský vliv. „V té době moje prášky nezabíraly tak, jak měly. Když se Zedníkovi stala ta situace, každý mě prosil o rozhovor a já znovu musel prožívat svůj incident, což mi nedělalo dobře,” říká po letech.

Clint Malarchuk propadl alkoholu, navštěvoval nejrůznější nemocnice, ale nikde nevydržel a z mnoha jich utekl. „Při jednom útěku jsem se plazil kolem keře a nad hlavou slyšel letět helikoptéru, hned jsem si myslel, že to je někdo, kdo mi chce ublížit, tak špatné to bylo,” vzpomíná brankář s 353 starty v NHL.

7. října 2008 se Clint Malarchuk opil na svém ranči, dle svých slov mohl vypít 20 piv. V kombinaci s léky, které užíval, šlo o další z tragických momentů. Jeho manželka se vrátila od kamarádky, jenže bývalý brankář si myslel, že jej podváděla.

„Jakmile jsem ji spatřil, zvedl jsem pušku a přitiskl si hlaveň na bradu. Začal jsem křičet, že tím všechno vyřeším. Rozplakala se. Myslel jsem si, že vše bude lepší, když to zmáčknu. Udělal jsem to, ale nic jsem necítil. Kulka mířila směrem nahoru k mému mozku, který se v životě ukázal jako jeden z mých největších nepřítelů. Krev byla všude, lila se z mé pusy a stříkala z nosu. Kulka se zastavila o lebku, záhadným způsobem jsem neztratil vědomí a necítil vůbec žádnou bolest. Začal jsem prosit svou ženu, aby nevolala policajty, jenže mě neposlechla.

Obešel jsem stodolu a dal jsem si ručník na hlavu, prosil jsem manželku, aby nikomu neříkala, že jsem se střelil sám. Nechtěl jsem přijít o kariéru, v té době jsem pracoval jako trenér brankářů Columbusu Blue Jackets. Když přijela policie, nechtěla se ode mě hnout, bála se, že policisté uvidí zbraň a začnou střílet. Nebo, že já udělám nějakou hloupost a oni mě budou muset zastřelit,” popsal Clint Malarchuk poslední svůj velký problém.

V nemocnici (a po následném propuštění) si bývalý brankář NHL uvědomil, že nejvíce za jeho chování trpí jeho žena a další osoby, které se mu snažily pomoci. Od té doby napsal knížku a pomáhá ostatním lidem v psychických problémech překonat tyto neduhy.

„Po většinu času jsem si myslel, že mým posláním je být brankář. Nyní jsem chlap, jemuž je 56 let a prošel si toho opravdu hodně. Uvědomuji si, že hokej byl takovou přípravou pro to, co dělám nyní. Pomáhat lidem přečkat těžké časy. Ano, určitě nebylo snadné vyrovnat se s tím, co mě za ta léta potkalo. Ale teď mohu říct, že jsem s tím v pohodě, a to se vším, čím jsem si prošel. Nejsem za to rád, ale jsem smířený. A i přes to všechno jsem stále tady,” zakončuje Clint Malarchuk svůj životní příběh.

(citace: theplayerstribune.com, překlad citace: CZ/SK Fanklub Buffalo Sabres)

Komentáře